SLOKA 28
prītaḥ svayaṁ tayā yuktaḥ
praviṣṭo nija-mandiram
maṇi-stambha-śatopetaṁ
mahendra-bhavanaṁ yathā
prītaḥ — potĕšený; svayam — sám; tayā — jí; yuktaḥ — doprovázen; praviṣṭaḥ — jenž vešel; nija — do svého; mandiram — domu; maṇi — s drahokamy; stambha — sloupů; śata — stovky; upetam — majícího; mahā-indra — velkého Indry, krále nebes; bhavanam — palác; yathā — jako.
S potĕšením vešel s manželkou do svého domu, v nĕmž byly stovky sloupů s drahými kameny, jaké jsou v paláci Pána Mahendry.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje, že Sudāmā při pohledu na svou ženu nevycházel z údivu. Zatímco uvažoval: „Kdo je tato polobohynĕ, která přichází k tak pokleslé duši, jako jsem já?“, služebnice mu oznámily: „To je opravdu tvoje žena.“ V ten okamžik Sudāmovo tĕlo omládlo a zkrásnĕlo a mĕl na sobĕ skvĕlý odĕv a šperky. Slovo prītaḥ zde vyjadřuje, že mu tyto zmĕny způsobily značné potĕšení.
The famous “Thousand Names of Viṣṇu” hymn of the Mahābhārata immortalizes Sudāmā’s sudden opulence in the following phrase: śrīdāmā-raṅka-bhaktārtha-bhūmy-ānītendra-vaibhavaḥ. “Lord Viṣṇu is also known as He who brought Indra’s opulence to this earth for the benefit of His pitiful devotee Śrīdāmā [Sudāmā].”