No edit permissions for Čeština

SLOKA 13

yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ

yasya  —  jehož; ātma  —  svého vlastního já; buddhiḥ  —  představa; kuṇape  —  v tĕle podobajícím se mrtvole; tri-dhātuke  —  vytvořeném ze tří základních prvků; sva  —  svých; dhīḥ  —  představa; kalatra-ādiṣu  —  v manželce a tak dále; bhaume  —  v zemi; ijya  —  nĕčeho hodného uctívání; dhīḥ  —  představa; yat  —  jehož; tīrtha  —  poutního místa; buddhiḥ  —  představa; salile  —  ve vodĕ; na karhicit  —  nikdy; janeṣu  —  v lidech; abhijñeṣu  —  moudrých; saḥ  —  on; eva  —  vskutku; gaḥ  —  kráva; kharaḥ  —  nebo osel.

Ten, kdo ztotožňuje své já s neživým tĕlem složeným z hlenu, žluče a vzduchu, kdo pokládá manželku a rodinu jednou provždy za své, kdo považuje hlinĕné božstvo nebo zemi, kde se narodil, za hodné uctívání nebo kdo vidí poutní místo jen jako vodu, která se tam nachází, ale nikdy se neztotožňuje s osobami moudrými co do duchovního poznání, necítí se jim být blízký, neuctívá je a dokonce je ani nenavštĕvuje – takový človĕk není o nic lepší než kráva nebo osel.

Pravou inteligenci človĕk ukazuje tím, jak je oproštĕný od mylné totožnosti vlastního já. Bṛhaspati-saṁhitā uvádí:

ajñāta-bhagavad-dharmā
mantra-vijñāna-saṁvidaḥ
narās te go-khara jñeyā
api bhū-pāla-vanditāḥ

„Lidé, kteří neznají zásady oddané služby Nejvyššímu Pánu, by mĕli být známi jako krávy a osli, třebaže jsou odborníci v analyzování védských manter a uctívají je vůdčí osobnosti tohoto svĕta.“

Nedokonalý vaiṣṇava, jenž spĕje ve svém vývoji na úroveň druhé třídy, se ztotožňuje s mudrci, kteří zavedli pravou duchovní cestu, i když sám ještĕ může mít nĕjaká nižší hmotná pouta k tĕlu, rodinĕ a tak dále. Takový oddaný Pána není jako pošetilá kráva nebo tvrdohlavý osel, jako vĕtšina materialistů. Nejvznešenĕjší je však vaiṣṇava, který získal zvláštní milost a Pána a všechna pouta klamu zpřetrhal.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho se slova bhauma ijya-dhīḥ, „ten, kdo považuje božstvo z hlíny za hodné uctívání“, nevztahují na Božstva Nejvyššího Pána v Jeho chrámu, ale na božstva polobohů, a slova yat-tīrtha-buddhiḥ salile, „ten, kdo vidí poutní místo jen jako vodu, která tam je,“ se netýkají svatých řek jako Ganga či Yamunā, ale ménĕ významných řek.

« Previous Next »