SLOKA 45
yathā śayānaḥ puruṣo
manasaivātma-māyayā
sṛṣṭvā lokaṁ paraṁ svāpnam
anuviśyāvabhāsate
yathā — jako; śayānaḥ — spící; puruṣaḥ — človĕk; manasā — svou myslí; eva — jen; ātma — vlastní; māyayā — svou představivostí; sṛṣṭvā — poté, co vytvoří; lokam — nĕjaký svĕt; param — oddĕlený; svāpnam — do sna; anuviśya — když vstoupí; avabhāsate — jeví se.
Pán je jako spící človĕk, který si v představivosti vytváří oddĕlený svĕt a potom vstoupí do vlastního snu a vidí se v nĕm.
V iluzi svého snu si spící človĕk vytváří zdánlivý svĕt i s mĕsty naplnĕnými fiktivními výtvory jeho představivosti. Tak nĕjak podobnĕ Pán projevuje vesmír. Stvoření samozřejmĕ není klamné pro Pána, ale pro ty duše, které podléhají Jeho energii Māyi. V rámci své služby Pánu Māyā mate podmínĕné duše, aby její dočasné projevy, jež postrádají podstatu, pokládaly za skutečné.