SLOKA 4
sa ātmany utthitam manyum
ātmajāyātmanā prabhuḥ
aśīśamad yathā vahniṁ
sva-yonyā vāriṇātma-bhūḥ
saḥ — on; ātmani — v sobĕ; utthitam — vyvstalý; manyum — hnĕv; ātma-jāya — vůči svému synovi; ātmanā — svou inteligencí; prabhuḥ — pán; aśīśamat — potlačil; yathā — tak jako; vahnim — oheň; sva — samotný; yonyā — jehož původ; vāriṇā — vodou; ātma-bhūḥ — samozrozený Brahmā.
Ačkoliv hnĕv vůči synovi v Brahmovĕ srdci rostl, dokázal jej potlačit využitím inteligence, tak jako je uhašen oheň svým vlastním výtvorem, vodou.
Pán Brahmā je občas ovlivnĕn svým stykem s kvalitou vášnĕ. Protože je však ādi-kavi, prvorozený a nejpřednĕjší učenec ve vesmíru, když mu mysl začne rozrušovat hnĕv, dokáže jej ovládnout rozlišujícím sebezkoumáním. V tomto případĕ si připomnĕl, že Bhṛgu je jeho syn. Tak v tomto verši Śukadeva Gosvāmī uvádí analogii, že Brahmova vlastní expanze (jeho syn) posloužila k uhašení jeho hnĕvu tak jako voda, která původnĕ vzešla ze živlu ohnĕ při prvotním stvoření, oheň uhasí.