SLOKA 15
yasyātmā hiṁsyate hiṁsrair
yena kiñcid yadṛcchayā
arcyate vā kvacit tatra
na vyatikriyate budhaḥ
yasya — jehož; ātmā — tĕlo; hiṁsyate — je napadené; hiṁsraiḥ — hříšnými lidmi či dravými zvířaty; yena — nĕkým; kiñcit — nĕjak; yadṛcchayā — nĕjakým způsobem; arcyate — je uctívaný; vā — nebo; kvacit — nĕkde; tatra — tam; na — ne; vyatikriyate — je promĕnĕný či ovlivnĕný; budhaḥ — ten, kdo je inteligentní.
Nĕkdy zdánlivĕ bezdůvodnĕ zaútočí na tĕlo krutí lidé či dravá zvířata. Jindy a jinde se osobĕ znenadání dostane velké úcty či uctívání. Ten, kdo se nehnĕvá, když je napaden, a neraduje se, když je uctíván, je skutečnĕ inteligentní.
Človĕk, který se nerozhnĕvá, když na nĕj nĕkdo zaútočí, aniž by k tomu mĕl jasný důvod, a který nejásá, když ho druzí oslavují nebo uctívají, prošel úspĕšnĕ testem seberealizace a je považován za osobu s pevnou duchovní inteligencí. Uddhava se zeptal Pána Kṛṣṇy: kair vā jñāyeta lakṣaṇaiḥ – podle jakých příznaků lze poznat seberealizovanou osobu? Nyní Pán Kṛṣṇa toto téma objasňuje Uddhavovi, tak jako předtím poučil Arjunu. V tomto verši popisuje příznaky, podle kterých je velmi snadné poznat svĕtce, protože obyčejný človĕk reaguje na kritiku či útok tím, že se rozzlobí, a když ho druzí oslavují, podléhá radosti. Yājñavalkya podobnĕ prohlásil, že ten, kdo je skutečnĕ inteligentní, se nerozhnĕvá, ani když ho bodají trny, a neraduje se v srdci jen kvůli tomu, že ho nĕkdo uctívá příznivými vĕcmi, jako je santálová pasta.