No edit permissions for Čeština

SLOKA 19

gāṁ dugdha-dohām asatīṁ ca bhāryāṁ
dehaṁ parādhīnam asat-prajāṁ ca
vittaṁ tv atīrthī-kṛtam aṅga vācaṁ
hīnāṁ mayā rakṣati duḥkha-duḥkhī

gām  —  krávu; dugdha  —  jejíž mléko; dohām  —  již odebrané; asatīm  —  nevĕrnou; ca  —  také; bhāryām  —  manželku; deham  —  tĕlo; para  —  na druhých; adhīnam  —  vždy závislé; asat  —  k ničemu; prajām  —  dĕti; ca  —  také; vittam  —  bohatství; tu  —  ale; atīrthī-kṛtam  —  nevĕnované vhodnému příjemci; aṅga  —  ó Uddhavo; vācam  —  védské poznání; hīnām  —  bez; mayā  —  poznání Mĕ; rakṣati  —  stará se o; duḥkha-duḥkhī  —  ten, kdo zažívá jedno neštĕstí za druhým.

Můj milý Uddhavo, človĕk, který se stará o krávu, jež nedojí, o nevĕrnou manželku, o tĕlo, jež naprosto závisí na druhých, o dĕti, které jsou k ničemu, nebo o bohatství, které se nepoužije pro správné účely, je jistĕ velmi nešťastný. Velký nešťastník je i ten, kdo studuje védské poznání nepostihující Moji slávu.

Skutečnĕ učený či zkušený je človĕk tehdy, když chápe, že všechny hmotné objekty vnímané různými smysly jsou expanzemi Nejvyšší Osobnosti Božství a že nic neexistuje bez podpory Nejvyššího Pána. V tomto verši různé příklady vedou k závĕru, že schopnost hovořit je k ničemu, pokud se nepoužívá ve prospĕch Nejvyššího Pána. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura tento verš naznačuje, že všechny činnosti jednotlivých smyslů jsou k ničemu, pokud neoslavují Boha. I avadhūta brāhmaṇa dříve řekl králi Yaduovi, že neovládne-li človĕk jazyk, bude celá jeho snaha ovládat smysly neúspĕšná. Jazyk se nedá ovládnout bez opĕvování slávy Pána.

Příklad krávy, která nedojí, je významný. Slušný človĕk nikdy krávu nezabije a když tedy kráva již nerodí a nedává mléko, musí se o ni pracnĕ starat, protože neužitečnou krávu si nikdo nekoupí. Její hamižný vlastník si ještĕ nĕjaký čas může myslet: „Už jsem do ní investoval tolik penĕz, jistĕ ještĕ brzy zabřezne a bude dávat mléko!“ Když se ale ukáže, že je to planá nadĕje, začne ji zanedbávat a nestará se o její zdraví a bezpečí. Kvůli této hříšné nedbalosti bude muset v příštím životĕ trpĕt, návdavkem k utrpení, které mu neplodná kráva způsobovala již v tomto životĕ.

Nĕjaký muž může podobnĕ zjistit, že manželka mu není vĕrná a nemiluje ho, ale může si tolik přát mít dĕti, že se o takovou nedobrou ženu nepřestává starat a myslí si: „Naučím svou ženu náboženským povinnostem počestné manželky. Když uslyší historické příklady velkých žen, jistĕ se její srdce zmĕní a bude mi výbornou manželkou.“ Nečestná žena se bohužel v mnoha případech nezmĕní a také porodí muži mnoho nepovedených dĕtí, které jsou stejnĕ pošetilé a bezbožné jako ona. Tyto dĕti nepřinášejí otci žádné štĕstí, ale on přesto do úmoru dře, aby se o nĕ postaral.

Rovnĕž tak musí ten, kdo milostí Pána získal bohatství, dbát na to, aby dával milodary správným osobám a pro správné účely. Pokud se taková správná osoba či účel vyskytnou, ale on se bude zdráhat a sobecky nic nedá, ztratí svou dobrou povĕst a v příštím životĕ ho stihne chudoba. Človĕk, který nedává milodary jak má, celý život úzkostlivĕ chrání své bohatství, které mu nakonec nepřinese slávu ani štĕstí.

Tyto příklady ilustrují zbytečnost pracného studia védského poznání, které neoslavuje Nejvyšší Osobnost Božství. Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí ve svém komentáři, že duchovní vibrace Véd má človĕka dovést k lotosovým nohám Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. Upaniṣady a další védské texty doporučují mnoho procesů vedoucích k dosažení Nejvyšší Pravdy, ale jejich výklady, komentáře a pokyny jsou nesčetné a navzájem si zdánlivĕ odporují, takže pouhým čtením této literatury k Absolutní Pravdĕ, Osobnosti Božství, nikdo nedospĕje. Pokud však osoba chápe, že Śrī Kṛṣṇa je konečnou příčinou všech příčin, a čte Upaniṣady a další védskou literaturu jako oslavu Nejvyššího Pána, pak je schopná se upnout k lotosovým nohám Pána. Jeho Božská Milost Śrīla Prabhupāda například přeložil a komentoval Śrī Īśopaniṣadu takovým způsobem, že to čtenáře přibližuje k Nejvyšší Osobnosti Božství. Lotosové nohy Pána Kṛṣṇy jsou bezpochyby jedinou spolehlivou lodí, na níž lze překonat bouřlivý oceán hmotné existence. I Pán Brahmā prohlásil v desátém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, že pokud nĕkdo opustí příznivou cestu bhakti a oddá se neplodnému úsilí v podobĕ spekulace o Védách, připomíná hlupáka, jenž mlátí prázdné slupky s nadĕjí, že získá rýži. Śrīla Jīva Gosvāmī doporučuje naprosto ignorovat suchou védskou spekulaci, protože nikoho nepřivede k oddané službĕ Absolutní Pravdĕ, Pánu Śrī Kṛṣṇovi.

« Previous Next »