SLOKA 43-45
sūrye tu vidyayā trayyā
haviṣāgnau yajeta mām
ātithyena tu viprāgrye
goṣv aṅga yavasādinā
vaiṣṇave bandhu-sat-kṛtyā
hṛdi khe dhyāna-niṣṭhayā
vāyau mukhya-dhiyā toye
dravyais toya-puraḥsaraiḥ
sthaṇḍile mantra-hṛdayair
bhogair ātmānam ātmani
kṣetra-jñaṁ sarva-bhūteṣu
samatvena yajeta mām
sūrye — ve slunci; tu — vskutku; vidyayā trayyā — vybranými védskými chvalozpĕvy, uctíváním a poklonami; haviṣā — obĕtinami v podobĕ přečištĕného másla; agnau — v ohni; yajeta — má uctívat; mām — Mĕ; ātithyena — uctivým pohoštĕním, i když přijdou bez pozvání; tu — jistĕ; vipra — z brāhmaṇů; agrye — v nejlepších; goṣu — v kravách; aṅga — ó Uddhavo; yavasa-ādinā — dodáváním trávy a všeho dalšího pro jejich zaopatření; vaiṣṇave — ve vaiṣṇavovi; bandhu — s láskyplným přátelstvím; sat-kṛtyā — projevováním úcty; hṛdi — v srdci; khe — ve vnitřním prostoru; dhyāna — v meditaci; niṣṭhayā — pevným setrváváním; vāyau — ve vzduchu; mukhya — nejdůležitĕjší; dhiyā — uvažováním pomocí inteligence; toye — ve vodĕ; dravyaiḥ — hmotnými obĕtinami; toya-puraḥ-saraiḥ — vodou atd.; sthaṇḍile — v zemi; mantra-hṛdayaiḥ — použitím důvĕrných manter; bhogaiḥ — nabízením vĕcí skýtajících hmotný požitek; ātmānam — duši neboli jīvu; ātmani — v tĕle; kṣetra-jñam — Nadduši; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; samatvena — vidící všude stejnĕ; yajeta — má uctívat; mām — Mĕ.
Můj milý Uddhavo, ve slunci Mĕ má človĕk uctívat recitováním vybraných védských manter, obřadným uctíváním a poklonami. V ohni Mĕ může uctívat obĕtinami v podobĕ ghí a mezi brāhmaṇy Mĕ může uctívat tak, že je bude vždy s úctou přijímat jako své hosty, i když přijdou bez pozvání. Je možné Mĕ uctívat v kravách tak, že se jim poskytuje tráva, vhodné obiloviny a další vĕci, které je tĕší a uchovávají jim zdraví, a ve vaiṣṇavech tak, že se jim nabízí láskyplné přátelství a úcta ve všech ohledech. Neochvĕjnou meditací jsem uctíván v nitru srdce a ve vzduchu mohu být uctíván poznáním, že prāṇa neboli životní vzduch je hlavní ze všech prvků. Ve vodĕ jsem uctíván obĕtováním samotné vody, společnĕ s dalšími obĕtinami, jako jsou kvĕty a lístky tulasī, a v zemi Mĕ človĕk může uctívat patřičným používáním důvĕrných bīja-manter. V individuální živé bytosti Mĕ lze uctívat nabízením jídla a dalších příjemných vĕcí a ve všech živých bytostech tím, že Mĕ človĕk vidí jako Nadduši jich všech, a tak si udržuje vyrovnaný pohled.
Významné je, že Pán v tĕchto třech verších vybízí k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství expandované do všech živých bytostí. Není doporučeno pokládat za nejvyšší jakýkoliv jiný hmotný ši duchovní objekt, než je Pán. Když si človĕk bude udržovat stálé vĕdomí Pána v Jeho všudypřítomném aspektu, může setrvávat v náladĕ uctívání dvacet čtyři hodin dennĕ. Bude se tak přirozenĕ snažit používat všechno hmotné i duchovní v láskyplné službĕ Pánu Kṛṣṇovi. Pokud nĕkdo z nevĕdomosti na Nejvyšší Osobnost Božství zapomíná, pak ho může přitahovat uctívání mocných hmotných úkazů na Nejvyšším Pánu nezávislých nebo může pošetile za nejvyššího pokládat sám sebe. Lépe je zůstat rozumný a uznávat vznešenou přítomnost Nejvyššího Pána ve všem.