No edit permissions for Čeština

SLOKA 48

prāyeṇa bhakti-yogena
sat-saṅgena vinoddhava
nopāyo vidyate samyak
prāyaṇaṁ hi satām aham

prāyeṇa  —  prakticky; bhakti-yogena  —  oddané služby Mnĕ; sat-saṅgena  —  kterou umožňuje společnost Mých oddaných; vinā  —  bez; uddhava  —  ó Uddhavo; na  —  ne; upāyaḥ  —  jakýkoliv prostředek; vidyate  —  existuje; samyak  —  skutečnĕ fungující; prāyaṇam  —  pravá životní cesta neboli skutečné útočištĕ; hi  —  protože; satām  —  osvobozených duší; aham  —  Já.

Můj milý Uddhavo, Já jsem konečným útočištĕm a životní cestou svatých osvobozených duší, a pokud se tedy nĕkdo vyhýbá láskyplné oddané službĕ Mnĕ, kterou umožňuje společnost Mých oddaných, pak mu prakticky nezbývá žádný účinný prostředek, jak uniknout z hmotné existence.

Pán Kṛṣṇa popsal Uddhavovi charakteristiky jñāna-yogy a bhakti-yogy, což jsou dva uznávané duchovní procesy. Nyní ale Pán Kṛṣṇa jasnĕ říká, že bhakti-yoga je jediným prostředkem, který skutečnĕ může duši zcela vysvobodit z hmotné existence, a že bhakti-yoga se nedá praktikovat bez sat-saṅgy neboli společnosti dalších vaiṣṇavů. Na cestĕ bhakti-miśra jñāny, spekulace o Absolutní Pravdĕ smíšené s oddaností, na človĕka stále ještĕ působí tři kvality hmotné přírody. Čistá duše, osvobozená od všech hmotných kvalit, nemá zájem se vĕnovat filosofické spekulaci, přísné askezi či neosobní meditaci. Jednoduše miluje Kṛṣṇu a chce Mu neustále sloužit. Jīvera`svarūpa' haya  —  kṛṣṇera`nitya-dāsa'. Čistá oddaná služba Pánu se nazývá kevala-bhakti, zatímco oddaná služba smíšená se sklony ke spekulaci se nazývá guṇa-bhūta-bhakti neboli „oddaná služba poznamenaná hmotnými kvalitami přírody“. Ten, kdo je skutečnĕ inteligentní, nepředvádí filosofické čáry, ale je mu jasné, že čistá láska k Bohu stojí nade vším, a drží se cesty kevala-bhakti. Ten, kdo vyzdvihuje takzvané intelektuální úspĕchy, je ve skutečnosti ménĕ inteligentní, protože ho inteligence přitahuje víc než čistá duše, která jí je přitom nadřazená. Zároveň by mĕlo být jasné, že čistá oddaná služba není nefilosofická či antiintelektuální. Absolutní Pravda je mnohem rozsáhlejší než dílčí pravda. Proto je ten, kdo má úplné poznání Pána Kṛṣṇy, nejlépe vybavený na filosofické analýzy, protože čistý oddaný pracuje s úplným spektrem pojmových kategorií. Ty, jimž je Pán Kṛṣṇa neznámý, přitahuje neosobní Brahman či lokalizovná Paramātmā, ale nevĕdí nic o nejvyšší kategorii poznání zvané Bhagavān neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Jelikož tito nedokonalí filosofové postrádají poznání o Bhagavānovi, nemohou rozumĕt expandování, interakcím a stahování Pánových nesčetných energií, a proto je nemohou plnĕ analyzovat. Když človĕk s vírou přijme vše, co Pán Kṛṣṇa říká, jako absolutní pravdu, dospĕje na zralou úroveň filosofie a získá dokonalé poznání.

Návdavkem k filosofickému či intelektuálnímu pochopení udílí čistá oddaná služba i veškerý další prospĕch v životĕ, jak hmotný, tak duchovní; proto ten, kdo z jakéhokoliv důvodu přijímá nĕjaký jiný proces, bohužel nepochopil povahu čisté oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. Zde je zdůraznĕno, že oddanou službu je třeba kultivovat ve společnosti dalších oddaných. Oproti tomu metodu jñāna-yogy človĕk praktikuje sám, protože pro byť jen dva mentální spekulanty je tĕžké být na stejném místĕ, aniž by se neustále nehádali. Jiné metody seberealizace jsou přirovnány k bradavkám na krku kozy. Vypadají sice jako cecíky, ale nevydají ani kapku mléka. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti citoval následující verše, z nichž první vyslovil Śrī Uddhava, druhý Śukadeva Gosvāmī a třetí Nārada Muni.

tāpa-trayeṇābhihitasya ghore
santapyamānasya bhavādhvanīha
paśyāmi nānyac charaṇaṁ tavāṅghri-
dvandvātapatrād amṛtābhivarṣāt

„Můj milý Pane, pro toho, koho krutĕ spaluje planoucí oheň hmotného utrpení, jelikož padl do sítĕ hmotné existence, nevidím jiné útočištĕ než Tvé dvĕ lotosové nohy, které dští nektar hasící plameny utrpení.“ (Bhāg. 11.19.9)

saṁsāra-sindhum ati-dustaram uttitīrṣor
nānyaḥ plavo bhagavataḥ puruṣottamasya
līlā-kathā-rasa-niṣevaṇam antareṇa
puṁso bhaved vividha-duḥkha-davārditasya

„Hmotná existence je jako oceán, který je nesmírnĕ tĕžké překonat. Podmínĕné duše upadly do tohoto oceánu, který nechladí, ale naopak je pálí ohnĕm utrpení. Pro toho, kdo spadl do tohoto moře a chce se dostat ven, neexistuje jiný záchranný člun, než si neustále ve svém nitru vychutnávat vyprávĕní o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství.“ (Bhāg. 12.4.40)

kiṁ vā yogena sāṅkhyena
nyāsa-svadhyāyayor api
kiṁ vā śreyobhir anyaiś ca
na yatrātma-prado hariḥ

„K čemu je systém yogy, filosofická spekulace, pouhé zříkání se svĕta či studium Véd? K čemu jsou jakékoliv takzvanĕ příznivé metody bez Pána Kṛṣṇy, který je zdrojem samotné naší existence?“ (Bhāg. 4.31.12)

Je-li prakticky (prāyeṇa) nemožné, jak je řečeno v tomto verši, vymanit se z pouta hmoty bez oddané služby ve společnosti oddaných, můžeme si jen představovat, jaké by byly možnosti osvobození v Kali-yuze nebýt hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy. Nulové. Človĕk může dospĕt ke smyšlenému osvobození na mentální úrovni nebo může žít v takzvanĕ duchovní společnosti, kde si všichni navzájem lichotí, ale chce-li se skutečnĕ vrátit domů, zpátky k Bohu, a duchovníma očima vidĕt krásné království Boha zvané Kṛṣṇaloka, musí se připojit k hnutí Pána Caitanyi a uctívat Pána Kṛṣṇu ve společnosti Pánových oddaných (bhakta-gaṇa).

« Previous Next »