SLOKA 8
deha-stho ’pi na deha-stho
vidvān svapnād yathotthitaḥ
adeha-stho ’pi deha-sthaḥ
kumatiḥ svapna-dṛg yathā
deha — v hmotném tĕle; sthaḥ — nacházející se; api — ačkoliv; na — ne; deha — v tĕle; sthaḥ — nacházející se; vidvān — osvícený človĕk; svapnāt — ze sna; yathā — jako; utthitaḥ — když se probudil; adeha — ne v tĕle; sthaḥ — nacházející se; api — ačkoliv; deha — v tĕle; sthaḥ — nacházející se; ku-matiḥ — pošetilec; svapna — sen; dṛk — vidící; yathā — jako.
Ten, kdo je osvícený v otázkách seberealizace, vidí, že je transcendentální vůči hmotnému tĕlu, přestože v nĕm žije, tak jako se človĕk probuzený ze sna přestává ztotožňovat se snovým tĕlem. Pošetilec si ale myslí, že se nachází v hmotném tĕle, i když s ním není totožný, ale je vůči nĕmu transcendentální. Je jako snící človĕk, který vidí sám sebe v tĕle vytvořeném představivostí.
V rámci svého popisu různých charakteristik osvobozených a podmínĕných duší Pán Kṛṣṇa nejprve vyjasnil rozdíl mezi vĕčnĕ osvobozenou Osobností Božství a okrajovou energií, nesčetnými jīvami, které jsou nĕkdy podmínĕné a nĕkdy osvobozené. V tomto a dalších devíti verších Pán popisuje různé příznaky osvobozených a podmínĕných jīv (duší). Ve snu se človĕk vidí v tĕle vytvořeném představivostí, ale když se probudí, přestane se s tímto tĕlem jakkoliv ztotožňovat. Podobnĕ se ten, kdo procitl k vĕdomí Kṛṣṇy, již neztotožňuje s hrubohmotným a jemnohmotným tĕlem a neovlivňují ho štĕstí a neštĕstí hmotného života. Oproti tomu pošetilec (kumati) se neprobouzí ze sna hmotné existence a ovlivňují ho nesčetné problémy způsobené tím, že se s hrubohmotným a jemnohmotným tĕlem mylnĕ ztotožňuje. Je třeba zrealizovat svou vĕčnou duchovní totožnost (nitya-svarūpu). Když živá bytost chápe, že je vĕčným služebníkem Kṛṣṇy, osvobozuje se od své klamné hmotné totožnosti, a díky tomu okamžitĕ končí strasti klamné existence, tak jako končí úzkost, kterou vzbuzuje nepříjemný sen, jen co se človĕk probudí do svého normálního, příjemného prostředí. Mĕlo by nám být však jasné, že přirovnání k probuzení ze sna se nikdy nedá vztáhnout na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž klamu nikdy nepodléhá. Pán je vĕčnĕ probuzený a osvícený; řadí se do své zvláštní kategorie zvané viṣṇu-tattva. Tomuto poznání snadno porozumí ten, kdo je vidvān neboli osvícený vĕdomím Kṛṣṇy.