SLOKA 13
mat-kāmā ramaṇaṁ jāram
asvarūpa-vido ’balāḥ
brahma māṁ paramaṁ prāpuḥ
saṅgāc chata-sahasraśaḥ
mat — po Mnĕ; kāmāḥ — ty, které toužily; ramaṇam — okouzlující milenec; jāram — milenec manželky jiného muže; asvarūpa-vidaḥ — neznající Mé skutečné postavení; abalāḥ — ženy; brahma — Absolutního; mām — Mĕ; paramam — nejvyššího; prāpuḥ — dosáhly; saṅgāt — díky společnosti; śata-sahasraśaḥ — po stovkách tisíců.
Všechny tyto statisíce gopī Mĕ znaly jako svého nanejvýš okouzlujícího milence a takto po Mnĕ vášnivĕ toužily, aniž si byly vĕdomé Mého skutečného postavení. Díky důvĕrným stykům se Mnou však přesto dosáhly Mĕ, Nejvyšší Absolutní Pravdy.
Slova asvarūpa-vidaḥ („nechápající Mé skutečné postavení či podobu“) vyjadřují, že půvabné gopī byly tak plnĕ pohroužené v milostné lásce k Pánu Kṛṣṇovi, že nemĕly ponĕtí o nekonečných energiích Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje tento a další významy slova asvarūpa-vidaḥ. Slovo vid v sanskrtu znamená také „získat“. Asvarūpa-vidaḥ tedy rovnĕž vyjadřuje, že gopī, jako jiní čistí oddaní Pána, nemĕly zájem o dosažení sārūpya-mukti, osvobození v podobĕ získání podobného tĕla, jako má Pán. Kdyby mĕly gopī získat tĕlesnou podobu jako má Pán, jak by se s nimi mohl Pán vĕnovat svým milostným zábavám – jak by s nimi mohl tančit a jak by je mohl objímat? Jelikož gopī zrealizovaly své vĕčné duchovní podoby Pánových služebníků, slovo svarūpa může také poukazovat na jejich duchovní tĕla, a v tom případĕ asvarūpa-vidaḥ znamená, že gopī nikdy nemyslely na svou tĕlesnou krásu jako materialisté. I když jsou gopī nejkrásnĕjšími dívkami v Pánovĕ stvoření, nikdy nemyslely na svá tĕla, ale zato neustále meditovaly o transcendentálním tĕle Pána Kṛṣṇy. Nemůžeme sice napodobovat vznešené milostné city gopī, ale můžeme následovat jejich jedinečného příkladu praktického vĕdomí Kṛṣṇy. Přirozenĕ vyhledaly útočištĕ u Pána Kṛṣṇy a dosáhly nejvyšší dokonalosti života.