SLOKA 36-42

hṛt  —  v srdci; puṇḍarīkam  —  lotosový kvĕt; antaḥ-stham  —  umístĕný v tĕle; ūrdhva-nālam  —  se vzpřímeným lotosovým stonkem; adhaḥ-mukham  —  s přivřenýma očima, hledící na špičku nosu; dhyātvā  —  když zamĕřil mysl v meditaci; ūrdhva-mukham  —  inspirovaný; unnidram  —  bdĕlý, neusínající; aṣṭa-patram  —  s osmi okvĕtními lístky; sa-karṇikam  —  s kvĕtním lůžkem lotosu; karṇikāyām  —  do kvĕtního lůžka; nyaset  —  má svým soustředĕním umístit; sūrya  —  slunce; soma  —  mĕsíc; agnīn  —  a oheň; uttara-uttaram  —  popořadĕ, jedno po druhém; vahni-madhye  —  v ohni; smaret  —  má meditovat; rūpam  —  o podobĕ; mama  —  Mé; etat  —  této; dhyāna-maṅgalam  —  příznivém cíli meditace; samam  —  vyvážené, se všemi částmi tĕla v přimĕřeném pomĕru; praśāntam  —  klidné; su-mukham  —  spokojené; dīrgha-cāru-catuḥ-bhujam  —  se čtyřmi krásnými dlouhými pažemi; su-cāru  —  okouzlujícím; sundara  —  nádherným; grīvam  —  krkem; su-kapolam  —  krásným čelem; śuci-smitam  —  s čistým úsmĕvem; samāna  —  stejných; karṇa  —  ve dvou uších; vinyasta  —  umístĕné; sphurat  —  zářící; makara  —  ve tvaru žraloků; kuṇḍalam  —  náušnice; hema  —  zlaté barvy; ambaram  —  šaty; ghana-śyāmam  —  barvy tmavého dešťového mraku; śrī-vatsa  —  charakteristická spirála tvořená chlupy na Pánovĕ hrudi; śrī-niketanam  —  sídlo bohynĕ štĕstí; śaṅkha  —  lasturou; cakra  —  diskem Sudarśanou; gadā  —  kyjem; padma  —  lotosem; vana-mālā  —  a girlandou z lesních kvĕtů; vibhūṣitam  —  ozdobené; nūpuraiḥ  —  s nákotníčky a pásky; vilasat  —  zářivé; pādam  —  lotosové nohy; kaustubha  —  drahokamu Kaustubha; prabhayā  —  jasem; yutam  —  obohacená; dyumat  —  zářivá; kirīṭa  —  koruna či helmice; kaṭaka  —  zlaté náramky; kaṭi-sūtra  —  pás kolem pasu či boků; aṅgada  —  náramky; āyutam  —  opatřené; sarva-aṅga  —  všechny části tĕla; sundaram  —  překrásný; hṛdyam  —  úchvatný; prasāda  —  milostivý; sumukha  —  usmĕvavý; īkṣaṇam  —  Jeho pohled; su-kumāram  —  o velmi jemné; abhidhyāyet  —  má meditovat; sarva-aṅgeṣu  —  na všechny části tĕla; manaḥ  —  mysl; dadhat  —  zamĕřující; indriyāṇi  —  hmotné smysly; indriya-arthebhyaḥ  —  od smyslových objektů; manasā  —  myslí; ākṛṣya  —  odtahující; tat  —  tu; manaḥ  —  mysl; buddhyā  —  inteligencí; sārathinā  —  která je jako vozataj kočáru; dhīraḥ  —  vážný a ovládající se; praṇayet  —  má silnĕ vést; mayi  —  ke Mnĕ; sarvataḥ  —  na všechny tĕlesné údy.