SLOKA 41
pratigrahaṁ manyamānas
tapas-tejo-yaśo-nudam
anyābhyām eva jīveta
śilair vā doṣa-dṛk tayoḥ
pratigraham — přijímání milodarů; manyamānaḥ — považující; tapaḥ — své askeze; tejaḥ — duchovního vlivu; yaśaḥ — a slávy; nudam — zničení; anyābhyām — ze zbývajících dvou (vyučování védského poznání a konání obĕtí); eva — jistĕ; jīveta — brāhmaṇa by mĕl žít; śilaiḥ — díky sbírání zrní zanechaného na poli; vā — nebo; doṣa — nepatřičnost; dṛk — když vidí; tayoḥ — tĕchto dvou.
Brāhmaṇa, který bere v úvahu to, že přijímání milodarů od ostatních zničí jeho askezi, duchovní vliv a slávu, se má živit zbylými dvĕma druhy brāhmaṇského zamĕstnání, totiž vyučováním védského poznání a konáním obĕtí. Pokud má brāhmaṇa za to, že i tato dvĕ zamĕstnání ohrožují jeho duchovní postavení, pak má sbírat zrní zanechané na polích a žít bez jakékoliv závislosti na ostatních.
Pánův čistý oddaný by mĕl mít vždy na pamĕti, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se o nĕj osobnĕ postará. Pán to říká v Bhagavad-gītĕ (9.22):
ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham
„Ale tĕm, kteří Mĕ vždy uctívají s výlučnou oddaností a rozjímají o Mé transcendentální podobĕ, přináším to, co potřebují, a chráním to, co mají.“
Brāhmaṇa by se nemĕl stávat profesionálním žebrákem, aby se uživil. V Indii mnoho takzvaných brāhmaṇů sedí u bran významných chrámů a žebrají od každého, kdo jde kolem. Pokud jim nĕkdo nic nedá, rozhnĕvají se a dotyčného človĕka pronásledují. Také v Americe je mnoho velkých kazatelů, kteří shromažďují velké finanční částky žebráním v televizi a rozhlase. Pokud nĕjaký brāhmaṇa nebo vaiṣṇava uvažuje, že profesionální žebrání oslabuje jeho askezi, ničí jeho duchovní vliv a vytváří mu špatnou povĕst, mĕl by se toho vzdát. Každého může človĕk žádat o příspĕvky na službu Nejvyšší Osobnosti Božství, ale když bude žebrat pro své vlastní živobytí, oslabí to jeho askezi, vliv i slávu. Brāhmaṇa se může ujmout úkolu vyučovat védské poznání a provádĕt obĕti. Ani tato zamĕstnání však nedávají človĕku plnou důvĕru v Boha. Brāhmaṇa, který si vydĕlává učením, může být často omezován v tom, co učí, a s tím, který provádí obĕti, mohou manipulovat uctívající materialisté. To může brāhmaṇu uvádĕt do ponižující a kompromitující situace. Prvotřídní brāhmaṇa či vaiṣṇava tedy bude ohlednĕ svého zaopatření v konečném smyslu zcela záviset na milosti Pána. Pán slibuje, že se o svého oddaného postará, a pokročilý vaiṣṇava o Jeho slovu nikdy nepochybuje.