SLOKA 2
kanda-mūla-phalair vanyair
medhyair vṛttiṁ prakalpayet
vasīta valkalaṁ vāsas
tṛṇa-parṇājināni vā
kanda — bobulemi; mūla — kořínky; phalaiḥ — a ovocem; vanyaiḥ — rostoucími v lese; medhyaiḥ — čistými; vṛttim — obživu; prakalpayet — mĕl by si zajistit; vasīta — mĕl by si oblékat; valkalam — kůru stromů; vāsaḥ — jako šaty; tṛṇa — trávu; parṇa — listy; ajināni — zvířecí kůže; vā — nebo.
Když človĕk vstoupí do stavu vānaprasthy, mĕl by se živit neznečištĕnými bobulemi, kořínky a ovocem, jež rostou v lese. Oblékat se může do kůry stromů, trávy, listů nebo zvířecích kůží.
Odříkavý mudrc v lese nezabíjí zvířata, ale používá kůže tĕch, jež zemřela přirozenou smrtí. Podle úryvku z Manu-saṁhity, který cituje Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, slovo medhyaiḥ neboli „čistými“ vyjadřuje, že mudrc bĕhem svého pobytu v lese nesmí požívat omamné nápoje na bázi medu, zvířecí maso, houby, křen ani jakékoliv halucinogenní či omamné byliny včetnĕ tĕch, které se používají jako takzvaná léčiva.