SLOKA 18
karmaṇāṁ pariṇāmitvād
ā-viriñcyād amaṅgalam
vipaścin naśvaraṁ paśyed
adṛṣṭam api dṛṣṭa-vat
karmaṇām — hmotných činností; pariṇāmitvāt — kvůli podléhání promĕnám; ā — až po; viriñcyāt — planetu Pána Brahmy; amaṅgalam — nepříznivé neštĕstí; vipaścit — inteligentní osoba; naśvaram — jako dočasné; paśyet — mĕla by vidĕt; adṛṣṭam — to, co ještĕ nezažila; api — zajisté; dṛṣṭa-vat — jako to, co již zažila.
Inteligentní osoba by mĕla vidĕt, že každá hmotná činnost podléhá neustálým promĕnám a že i na planetĕ Pána Brahmy tedy existuje jen neštĕstí. Moudrý človĕk tedy chápe, že tak jako je dočasné všechno, co již vidĕl, má vše ve vesmíru počátek a konec.
Slovo adṛṣṭam označuje nebeskou životní úroveň, které je možné dosáhnout na vyšších planetách v tomto vesmíru. Tyto nebeské oblasti nelze přímo poznat na planetĕ Zemi, i když jejich popisy jsou ve védské literatuře. Nĕkdo může namítat, že karma-kāṇḍské pasáže Véd doporučují dostat se do hmotného nebe, a přestože tamní štĕstí není vĕčné, je možné si tam alespoň nĕjaký čas užívat života. Zde však Pán Kṛṣṇa říká, že ani na planetĕ Pána Brahmy, která předčí nebeské planety, není vůbec žádné štĕstí. Dokonce i na vyšších planetárních soustavách se vyskytuje soupeření, závist, podráždĕnost, nářek a nakonec samotná smrt.