SLOKA 20-24
śraddhāmṛta-kathāyāṁ me
śaśvan mad-anukīrtanam
pariniṣṭhā ca pūjāyāṁ
stutibhiḥ stavanaṁ mama
ādaraḥ paricaryāyāṁ
sarvāṅgair abhivandanam
mad-bhakta-pūjābhyadhikā
sarva-bhūteṣu man-matiḥ
mad-artheṣv aṅga-ceṣṭā ca
vacasā mad-guṇeraṇam
mayy arpaṇaṁ ca manasaḥ
sarva-kāma-vivarjanam
mad-arthe ’rtha-parityāgo
bhogasya ca sukhasya ca
iṣṭaṁ dattaṁ hutaṁ japtaṁ
mad-arthaṁ yad vrataṁ tapaḥ
evaṁ dharmair manuṣyāṇām
uddhavātma-nivedinām
mayi sañjāyate bhaktiḥ
ko ’nyo ’rtho ’syāvaśiṣyate
śraddhā — víra; amṛta — v nektar; kathāyām — vyprávĕní; me — o Mnĕ; śaśvat — vždy; mat — Mé; anukīrtanam — opĕvování slávy; pariniṣṭhā — neochvĕjná připoutanost; ca — také; pūjāyām — k uctívání Mĕ; stutibhiḥ — s nádhernými hymny; stavanam — formální modlitby; mama — ve vztahu ke Mnĕ; ādaraḥ — velká úcta; paricaryāyām — k Mé oddané službĕ; sarva-aṅgaiḥ — všemi končetinami; abhivandanam — skládání poklon; mat — Mých; bhakta — oddaných; pūjā — uctívání; abhyadhikā — prvotřídní; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; mat — Mĕ; matiḥ — vĕdomí; mat-artheṣu — v zájmu služby Mnĕ; aṅga-ceṣṭā — bĕžné tĕlesné činnosti; ca — také; vacasā — slovy; mat-guṇa — Mých transcendentálních vlastností; īraṇam — vyhlašování; mayi — na Mĕ; arpaṇam — zamĕřování; ca — také; manasaḥ — mysli; sarva-kāma — všech hmotných tužeb; vivarjanam — odmítání; mat-arthe — v Mém zájmu; artha — bohatství; parityāgaḥ — zříkání se; bhogasya — smyslového požitku; ca — také; sukhasya — hmotného štĕstí; ca — také; iṣṭam — žádoucí činnosti; dattam — rozdávání milodarů; hutam — provádĕní obĕtí; japtam — pronášení svatých jmen Pána; mat-artham — za účelem dosažení Mĕ; yat — které; vratam — sliby jako půst na Ekādaśī; tapaḥ — askeze; evam — takto; dharmaiḥ — díky tĕmto náboženským zásadám; manuṣyānām — lidských bytostí; uddhava — Můj milý Uddhavo; ātma-nivedinām — které jsou odevzdanými dušemi; mayi — Mnĕ; sañjāyate — vzniká; bhaktiḥ — láskyplná oddanost; kaḥ — jaký; anyaḥ — jiný; arthaḥ — zámĕr; asya — Mého oddaného; avaśiṣyate — zůstává.
Pevná víra v blažené vyprávĕní o Mých zábavách, neustálé opĕvování Mé slávy, neochvĕjná připoutanost k obřadnému uctívání Mĕ, velebení Mĕ nádhernými hymny, velká úcta k Mé oddané službĕ, skládání poklon celým tĕlem, prvotřídní uctívání Mých oddaných, vĕdomí Mĕ ve všech živých bytostech, bĕžné tĕlesné činnosti v oddané službĕ Mnĕ, používání slov k popisování Mých vlastností, vĕnování Mi své mysli, odmítání všech hmotných tužeb, vzdávání se majetku ve prospĕch Mé oddané služby, zříkání se hmotného smyslového požitku i štĕstí a provádĕní všech žádoucích činností, jako jsou rozdávání milodarů, obĕti, pronášení manter, dodržování slibů a askeze s cílem dosáhnout Mĕ – to vše jsou pravé náboženské zásady, jejichž pomocí ty lidské bytosti, které se Mi skutečnĕ odevzdaly, automaticky vyvinou lásku ke Mnĕ. Čeho jiného by ještĕ Můj oddaný mohl chtít dosáhnout?
V tomto verši jsou významná slova mad-bhakta-pūjābhyadhikā. Abhyadhikā vyjadřuje „vyšší kvalitu“. Pán je velmi spokojený s tĕmi, kdo uctívají Jeho čisté oddané, a příslušným způsobem je odmĕňuje. Vzhledem k tomu, jak vysoce si Pán cení svých čistých oddaných, je řečeno, že jejich uctívání je na vyšší úrovni než uctívání samotného Pána. Slova mad-artheṣv aṅga-ceṣṭā znamenají, že všechny bĕžné tĕlesné činnosti, jako například čištĕní zubů, koupání se, jedení a tak dále, je třeba obĕtovat Nejvyššímu Pánu jako oddanou službu. Slova vacasā mad-guṇeraṇam znamenají, že ať nĕkdo mluví obyčejným hrubým jazykem nebo má kultivovaný básnický projev, mĕl by popisovat slávu Osobnosti Božství. Slova mad-arthe 'rtha-parityāgaḥ naznačují, že své peníze by mĕl vĕnovat na festivaly oslavující Osobnost Božství, jako je Ratha-yātrā, Janmāṣṭamī a Gaura-pūrṇimā. Také tímto dostává pokyn finančnĕ pomáhat misi svého duchovního učitele a dalších vaiṣṇavů. Pokud se nĕjaký majetek nedá vhodnĕ použít ke službĕ Pánu a je tedy překážkou v čistém vĕdomí, je třeba se ho zcela vzdát. Slovo bhogasya se vztahuje na smyslový požitek, v první řadĕ sexuální, a sukhasya na sentimentální hmotné štĕstí, například nadmĕrnou připoutanost k rodinĕ. Slova dattaṁ hutam vyjadřují, že je třeba nabízet brāhmaṇům a vaiṣṇavům prvotřídní jídla připravená na ghí. Společnĕ se zrním a ghí je třeba obĕtovat vibraci svāhā Pánu Viṣṇuovi v autorizovaném obĕtním ohni. Slovo japtam vybízí k neustálému pronášení svatých jmen Pána.