SLOKA 23
nirviṇṇasya viraktasya
puruṣasyokta-vedinaḥ
manas tyajati daurātmyaṁ
cintitasyānucintayā
nirviṇṇasya — toho, kdo je znechucený klamnou povahou hmotného svĕta; viraktasya — a kdo je proto odpoutaný; puruṣasya — tohoto človĕka; ukta-vedinaḥ — který se nechá vést pokyny svého duchovního učitele; manaḥ — mysl; tyajati — vzdává se; daurātmyam — mylného zototožňování se s hmotným tĕlem a myslí; cintitasya — toho, o čem uvažuje; anucintayā — neustálým analyzováním.
Když je nĕkdo znechucený dočasnou klamnou povahou tohoto svĕta, a proto se od nĕj odpoutá, jeho mysl, vedená pokyny jeho duchovního učitele, znovu a znovu posuzuje povahu tohoto svĕta a nakonec se vzdá mylného ztotožňování se s hmotou.
I když ovládnout mysl je obtížné, je možné ji neustálým praktikováním zduchovnit pomocí vĕdomí Kṛṣṇy. Upřímný žák neustále vzpomíná na pokyny svého duchovního mistra, a tak se mu znovu a znovu vyjevuje holá pravda, že hmotný svĕt není konečnou realitou. Díky odpoutanosti a vytrvalosti se mysl postupnĕ zbaví svého sklonu vyhledávat smyslový požitek, a tak nad upřímným oddaným vĕdomým si Kṛṣṇy ztratí iluze kontrolu. Postupnĕ se očištĕná mysl úplnĕ přestane mylnĕ ztotožňovat s tímto svĕtem a svou pozornost přeorientuje na duchovní úroveň. Tehdy je človĕk považován za dokonalého v yogovém systému.