No edit permissions for Čeština

SLOKA 2

sve sve ’dhikāre yā niṣṭhā
sa guṇaḥ parikīrtitaḥ
viparyayas tu doṣaḥ syād
ubhayor eṣa niścayaḥ

sve sve  —  každý ve svém; adhikāre  —  postavení;   —  tato; niṣṭhā  —  stálost; saḥ  —  to; guṇaḥ  —  zbožnost; parikīrtitaḥ  —  je prohlášena za; viparyayaḥ  —  opak; tu  —  vskutku; doṣaḥ  —  bezbožnost; syāt  —  je; ubhayoḥ  —  tĕchto dvou; eṣaḥ  —  toto; niścayaḥ  —  jednoznačný závĕr.

Stálost ve svém příslušném postavení je prohlášena za pravou zbožnost, zatímco odchylka od svého postavení je považována za bezbožnost. Takto jsou tyto dva pojmy jednoznačnĕ vymezené.

V předchozím verši Pán Kṛṣṇa vysvĕtlil, že cesta duchovního pokroku začíná jednáním bez touhy po plodech, vede do stádia realizovaného duchovního poznání a vrcholí přímou oddanou službĕ Pánu. Zde Pán zdůrazňuje, že podmínĕná duše nemá umĕle narušovat přirozený vývoj svého vĕdomí Kṛṣṇy odchylováním se od povinností, které Pán sám předepisuje. V nižších stádiích lidského života je živá bytost v zajetí mylné představy o své totožnosti s hrubohmotným tĕlem a chce se vĕnovat hmotným plodonosným činnostem založeným na společnosti, přátelství a lásce. Když tyto materialistické činnosti obĕtuje Nejvyššímu Pánu, dostává se na úroveň karma-yogy. Usmĕrnĕným jednáním formou obĕti se postupnĕ zbaví hrubého tĕlesného pojetí života a pokročí do stádia realizace duchovního poznání, díky nĕmuž pochopí, že je vĕčnou duší, která nemá s hmotným tĕlem a myslí nic společného. Pocítí úlevu od strastí materialismu, velmi přilne ke svému duchovnímu poznání silnĕ připoutá a tak se ocitne ve stádiu jñāna-yogy. S dalším pokrokem na duchovní cestĕ pochopí, že je nedílnou částí Nejvyšší Duše, Osobnosti Božství, Pána Kṛṣṇy, a uvidí, že svůj podmínĕný život i své duchovní poznání dostala od Osobnosti Božství, jež udílí výsledky veškerých činností, zbožných i hříšných. Když se přímo zapojí do láskyplné služby Nejvyššímu Pánu a pochopí, že je Jeho vĕčným služebníkem, její připoutanost se rozvine v čistou lásku k Bohu. Nejprve tedy opustí nižší stádium připoutanosti k hmotnému tĕlu a pozdĕji se zbaví připoutanosti k rozvoji duchovního poznání. To ho osvobozuje od hmotného života. Nakonec pozná Pána jako objekt své vĕčné lásky a s dokonalým vĕdomím Kṛṣṇy se Mu plnĕ odevzdá.

V tomto verši Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje, že ten, kdo je dosud připoutaný k hmotnému tĕlu a mysli, nemůže se umĕle vzdát předepsaných povinností karma-yogy. Nováček na duchovní cestĕ, který si začíná uvĕdomovat, jak iluzorní je hmotný život, by také nemĕl napodobovat stádium prema-bhakti a umĕle se snažit myslet dvacet čtyři hodin dennĕ na důvĕrné zábavy Pána. Místo toho by mĕl rozvíjet analytické poznání hmotného svĕta, které zbavuje připoutanosti k hmotnému tĕlu a mysli. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu nacházíme mnoho analytických popisů hmotného svĕta a ty mohou podmínĕné duši pomoci přestat se mylnĕ ztotožňovat s hmotou. Ten, kdo se však zbavil veškeré hrubé a jemné připoutanosti k hmotnému svĕtu a dospĕl do dokonalého stádia lásky k Bohu, může opustit nižší stádia karma-yogy a jñāna-yogy a vĕnovat se přímo láskyplné službĕ Pánu.

V devatenácté kapitole, ve verši 45 Pán Kṛṣṇa uvádí: guṇa-doṣa-dṛśir doṣo guṇas tūbhaya-varjitaḥ. V oddaném Pána bychom nemĕli vidĕt dobro a zlo. Právĕ tím, že se osoba tĕchto svĕtských představ vzdá, dosáhne zbožnosti. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura podotýká, že začínající oddaný může být nĕkdy znečištĕný společností tĕch, kdo se nadšenĕ vĕnují plodonosnému jednání a mentální spekulaci. Náboženské činnosti tohoto oddaného mohou být ovlivnĕné svĕtskými sklony. Nĕkdy zase obyčejný človĕk navenek napodobuje činnosti čistého oddaného, když vidí jeho vznešené postavení, a myslí si, že je na stejné vznešené úrovni čisté oddané služby. Tito lidé, kteří praktikují bhakti-yogu nedokonalým způsobem, se nevyhnou kritice, protože jejich plodonosné jednání, mentální spekulace a pýcha jsou hmotné nečistoty, jež narušují čistou láskyplnou službu Pánu. Čistého oddaného, který výlučnĕ slouží Pánu, se nepatří kritizovat, ale oddaného, jehož oddaná služba je smíšená s hmotnými kvalitami, je možné opravit, aby mohl udĕlat pokrok na úroveň čisté oddané služby. Nevinní lidé by nemĕli být mateni smíšenou oddanou službou tĕch, kdo nejednají výlučnĕ v rámci systému bhakti-yogy, ale zároveň by se ti, kdo nejsou schopni se zamĕřit výlučnĕ na rozvoj vĕdomí Kṛṣṇy, nemĕli vzdávat svých předepsaných povinností a prohlašovat je za iluzi. Například ten, kdo nedokáže rozvíjet čisté vĕdomí Kṛṣṇy, by nemĕl opouštĕt svou rodinu s tím, že je iluzí, protože tak upadne do nedovoleného sexu. Dokud tedy osoba nedospĕje do stádia přímého praktikování rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy, musí rozvíjet hmotnou zbožnost a analytické poznání hmotného svĕta.

« Previous Next »