SLOKA 28
na te mām aṅga jānanti
hṛdi-sthaṁ ya idaṁ yataḥ
uktha-śastrā hy asu-tṛpo
yathā nīhāra-cakṣuṣaḥ
na — ne; te — oni; mām — Mĕ; aṅga — Můj milý Uddhavo; jānanti — znají; hṛdi-stham — sídlící v srdci; yaḥ — který je; idam — tento stvořený vesmír; yataḥ — z nĕhož pochází; uktha-śastrāḥ — pro nĕž jsou védské obřadní činnosti hodné chvály, nebo pro nĕž je konání vlastních obřadů jako zbraň, jež zabíjí obĕtní zvíře; hi — jistĕ; asu-tṛpaḥ — jež mají zájem jen o smyslový požitek; yathā — jako; nīhāra — v mlze; cakṣuṣaḥ — ti, jejichž oči.
Můj milý Uddhavo, osoby oddané uspokojování smyslů dosaženého konáním védských obřadů nechápou, že sídlím v srdci každé bytosti a že celý vesmír se ode Mĕ neliší a pochází ze Mĕ. Podobají se osobám, jejichž oči halí mlha.
Slovo uktha-śastrāḥ popisuje pronášení určitých védských hymnů, kterým osoba získá plodonosné výsledky v tomto i příštím svĕtĕ. Slovo śastra také označuje zbraň, takže uktha-śastra rovnĕž znamená „zbraň používaná při védské obĕti k zabití obĕtního zvířete“. Osoby využívající védského poznání k zajišťování tĕlesného požitku zabíjejí sami sebe zbraní materialistických náboženských zásad. Jsou také přirovnáni k tĕm, kdo se snaží vidĕt v husté mlze. Mylné tĕlesné pojetí života, kdy ignorujeme vĕčnou duši v tĕle, představuje hustou mlhu nevĕdomosti, jež nám brání vidĕt Boha. Proto Pán Kṛṣṇa zahajuje své učení v Bhagavad-gītĕ tím, že odstraňuje temnou nevĕdomost tĕlesného pojetí života. Náboženství znamená zákon Boha. Konečným nařízením či zákonem Pána je, že každá podmínĕná duše se Mu má odevzdat, naučit se Mu sloužit a milovat Ho, a tak se vrátit domů, zpátky k Bohu. K tomu vede rozvíjení vĕdomí Kṛṣṇy.