SLOKA 32
sa cacāra mahīm etāṁ
saṁyatātmendriyānilaḥ
bhikṣārthaṁ nagara-grāmān
asaṅgo ’lakṣito ’viśat
saḥ — on; cacāra — putoval; mahīm — po zemi; etām — této; saṁyata — s ovládnutým; ātma — vĕdomím; indriya — smysly; anilaḥ — a životním vzduchem; bhikṣā-artham — pro milodary; nagara — do mĕst; grāmān — a vesnic; asaṅgaḥ — bez jakékoliv společnosti; alakṣitaḥ — neupozorňující na sebe, a proto nerozpoznaný; aviśat — vcházel.
Putoval po zemi s ovládnutou inteligencí, smysly a životním vzduchem. Vcházel sám do mĕst a vesnic, aby žebral o milodary. Nerozhlašoval své pokročilé duchovní postavení, a proto ostatní nerozpoznávali, o koho se jedná.
Podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura je přijetí stavu tridaṇḍi-sannyāsu hlavním znakem skutečného odevzdání se Nejvyšší Osobnosti Božství. Tři tyče daṇḍy neboli hole, kterou nosí vaiṣṇavský sannyāsī, vyjadřují, že ovládá své tĕlo, mysl a slova tím, že je používá jen k láskyplné službĕ Pánu. Tato metoda mu pomáhá být tolerantnĕjší než strom, jak doporučoval Śrī Caitanya Mahāprabhu. Přísné ovládání tĕla, mysli a řeči posiluje schopnost tolerance a díky tomu osoba projevuje další vlastnosti – schopnost odpouštĕt druhým, neplýtvání časem, odpoutanost od smyslového požitku, nebýt pyšný na své činy a nedychtit po osvobození. Tak se zbavuje mentality materialistů, kteří zakládají své takzvané láskyplné vztahy na vzájemném lichocení a vykořisťují jeden druhého pro smyslový požitek. Ten, kdo se vydá po přísné cestĕ rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy, po stopách velkých duší, může získat útočištĕ u Pána.