SLOKA 12
devānām oka āsīt svar
bhūtānāṁ ca bhuvaḥ padam
martyādīnāṁ ca bhūr lokaḥ
siddhānāṁ tritayāt param
devānām — polobohů; okaḥ — domov; āsīt — stala se; svaḥ — nebesa; bhūtānām — duchů; ca — a; bhuvaḥ — Bhuvar; padam — místo; martya-ādīnām — obyčejných smrtelných lidí a dalších bytostí; ca — a; bhūḥ lokaḥ — planeta zvaná Bhūr; siddhānām — (místo) tĕch, kdo usilují o osvobození; tritayāt — tĕmito třemi skupinami; param — nad.
Nebesa byla určena jako sídlo polobohů, Bhuvarloka jako sídlo duchů a zemský systém jako sídlo lidských bytostí a dalších smrtelných tvorů. Ti mystici, kteří usilují o osvobození, jsou přemístĕni nad tyto tři úrovnĕ.
Planety jako Indraloka a Candraloka jsou určené pro nebeský požitek tĕch nejzbožnĕjších konatelů plodonosných činností. Čtyři nejvyšší planety – Satyaloka, Maharloka, Janaloka a Tapoloka – jsou však určené pro ty, kdo nanejvýš dokonale usilují o osvobození. Caitanya Mahāprabhu je tak nepochopitelnĕ milostivý, že povyšuje ty nejpokleslejší obĕti Kali-yugy nad tyto čtyři planety a dokonce i nad Vaikuṇṭhu, na svrchovanou planetu Pána Kṛṣṇy v duchovním nebi zvanou Goloka Vṛndāvan. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvĕtluje, že nebesa jsou sídlem polobohů, Zemĕ je sídlem lidí a mezi nimi je dočasné sídlo pro bytosti obou druhů.