SLOKA 28
evam anvīkṣamāṇasya
kathaṁ vaikalpiko bhramaḥ
manaso hṛdi tiṣṭheta
vyomnīvārkodaye tamaḥ
evam — takto; anvīkṣamāṇasya — toho, kdo pečlivĕ zkoumá; katham — jak; vaikalpikaḥ — založená na dualitĕ; bhramaḥ — klam; manasaḥ — jeho mysli; hṛdi — v srdci; tiṣṭheta — může zůstat; vyomni — na nebi; iva — jako; arka — slunce; udaye — po východu; tamaḥ — temnota.
Tak jako vycházející slunce odstraňuje temnotu na nebi, toto vĕdecké poznání o zničení vesmíru odstraňuje z mysli vážného studenta veškerou klamnou dualitu. I když mu klam nĕjakým způsobem do srdci vstoupí, nebude tam moci zůstat.
Tak jako zářící slunce odstraňuje z nebe veškerou temnotu, jasné pochopení poznání, jež sdĕlil Pán Kṛṣṇa Uddhavovi, odstraňuje veškerou nevĕdomost, kterou si hmotná mysl vymyslela. Živá bytost pak již nebude považovat hmotné tĕlo za vlastní já. Dokonce i když se v jejím vĕdomí tento klam dočasnĕ projeví, bude oživením duchovního poznání zahnán.