SLOKA 35
sattvaṁ cābhijayed yukto
nairapekṣyeṇa śānta-dhīḥ
sampadyate guṇair mukto
jīvo jīvaṁ vihāya mām
sattvam — kvalitu dobra; ca — také; abhijayet — mĕl by překonat; yuktaḥ — zamĕstnaný oddanou službou; nairapekṣyeṇa — lhostejností vůči kvalitám; śānta — uklidnĕná; dhīḥ — jehož inteligence; sampadyate — dosahuje; guṇaiḥ — od kvalit přírody; muktaḥ — osvobozená; jīvaḥ — živá bytost; jīvam — příčiny svého podmínĕní; vihāya — poté, co se zbavila; mām — Mĕ.
Pak by mĕl tento mudrc ustálený v oddané službĕ lhostejností vůči kvalitám překonat i hmotnou kvalitu dobra. S takto uklidnĕnou myslí se duchovní duše oproštĕná od vlivu kvalit přírody zbavuje samotné příčiny svého podmínĕného života a dosahuje Mĕ.
Slovo nairapekṣyeṇa označuje úplnou odpoutanost od kvalit hmotné přírody. Připoutaností k láskyplné službĕ Pánu, která je naprosto transcendentální, se duše vzdává zájmu o kvality přírody.