SLOKA 23
adṛṣṭād aśrutād bhāvān
na bhāva upajāyate
asamprayuñjataḥ prāṇān
śāmyati stimitaṁ manaḥ
adṛṣṭāt — co není vidĕt; aśrutāt — co není slyšet; bhāvāt — od takové vĕci; na — ne; bhāvaḥ — rozrušení mysli; upajāyate — vzniká; asamprayuñjataḥ — u toho, kdo nepoužívá; prāṇān — smysly; śāmyati — uklidní se; stimitam — zastavená; manaḥ — mysl.
Co oko nevidí a ucho neslyší, mysl nerozrušuje. Proto mysl toho, kdo omezuje své hmotné smysly, automaticky ustane ve hmotných činnostech a uklidní se.
Je možné namítat, že i když osoba zavře oči, když sní nebo když žije na osamĕlém místĕ, může vzpomínat na smyslový požitek nebo o nĕm rozjímat. Tyto zkušenosti jsou však následkem smyslového požitku, který dříve vídala a o kterém slýchávala. Jakmile omezí přístup smyslů k jejich objektům, zvláštĕ důvĕrný styk se ženami, budou hmotné sklony mysli slábnout a nakonec zaniknou jako oheň, do nĕhož se nepřikládá.