SLOKA 51
pūjādīnāṁ pravāhārthaṁ
mahā-parvasv athānv-aham
kṣetrāpaṇa-pura-grāmān
dattvā mat-sārṣṭitām iyāt
pūjā-ādīnām — pravidelného uctívání a zvláštních svátků; pravāha-artham — aby se zajistilo pokračování; mahā-parvasu — při příznivých příležitostech; atha — a; anu-aham — každý den; kṣetra — půdu; āpaṇa — obchody; pura — mĕsta; grāmān — a vesnice; dattvā — když dá Božstvu jako dar; mat-sārṣṭitām — bohatství rovné Mému; iyāt — získá.
Ten, kdo Božstvu vĕnuje dary v podobĕ půdy, tržnic, mĕst a vesnic, aby mohlo bez přerušení pokračovat každodenní uctívání a slavení zvláštních svátků Božstva, získá stejné bohatství jako mám Já.
Tím, že se majitelem pozemků stane Božstvo, je z pronájmů a zemĕdĕlské produkce zajištĕn trvalý příjem umožňující honosné uctívání. Ten, kdo toto zařídí, má v budoucnu jisté stejné bohatství jako Osobnost Božství.