SLOKA 12
śrī-bhagavān uvāca
yāvad dehendriya-prāṇair
ātmanaḥ sannikarṣaṇam
saṁsāraḥ phalavāṁs tāvad
apārtho ’py avivekinaḥ
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; yāvat — dokud; deha — tĕlem; indriya — smysly; prāṇaiḥ — a životní silou; ātmanaḥ — duše; sannikarṣaṇam — přitažlivost; saṁsāraḥ — hmotná existence; phala-vān — plodná; tāvat — tak dlouho; apārthaḥ — beze smyslu; api — i když; avivekinaḥ — pro ty, kdo neumĕjí rozlišovat.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Dokud pošetilou duši přitahují hmotné tĕlo, smysly a životní síla, tak dlouho vzkvétá její hmotná existence, i když je z konečného hlediska nesmyslná.
Zde slovo sannikarṣaṇam vyjadřuje, že se čistá duše dobrovolnĕ sdružuje s hmotným tĕlem a považuje to za velmi plodné. Ve skutečnosti je tato situace apārtha, zbytečná, pokud duše nevyužije svého vtĕleného stavu k láskyplné službĕ Pánu. Potom je spojena s Pánem Kṛṣṇou, nikoliv s tĕlem, které se stane pouhým nástrojem pro uskutečňování vyššího zámĕru.