SLOKA 13
arthe hy avidyamāne ’pi
saṁsṛtir na nivartate
dhyāyato viṣayān asya
svapne ’narthāgamo yathā
arthe — skutečná příčina; hi — jistĕ; avidyamāne — neexistující; api — ačkoliv; saṁsṛtiḥ — hmotná existence; na — ne; nivartate — končí; dhyāyataḥ — rozjímající; viṣayān — o smyslových objektech; asya — živé bytosti; svapne — ve snu; anartha — nežádoucích vĕcí; āgamaḥ — příchod; yathā — jako.
Živá bytost je ve skutečnosti vůči hmotné existenci transcendentální, ale kvůli představĕ, že bude panovat hmotné přírodĕ, její hmotný život nekončí a stejnĕ jako ji ovlivňuje mnoho nežádoucích vĕcí ve snu.
Tentýž verš a další velmi podobné verše se objevují na jiných místech Śrīmad-Bhāgavatamu: ve třetím zpĕvu, dvacáté sedmé kapitole, verš 4; ve čtvrtém zpĕvu, dvacáté deváté kapitole, verše 35 a 73; a v jedenáctém zpĕvu, dvacáté druhé kapitole, verš 56. Tento verš ve skutečnosti plnĕ vysvĕtluje podstatu iluze.