SLOKA 12
mām eva sarva-bhūteṣu
bahir antar apāvṛtam
īkṣetātmani cātmānaṁ
yathā kham amalāśayaḥ
mām — Mĕ; eva — jistĕ; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; bahiḥ — navenek; antaḥ — v nitru; apāvṛtam — nezahaleného; īkṣeta — mĕl by vidĕt; ātmani — v sobĕ samotném; ca — také; ātmānam — Nejvyšší Duši; yathā — jako; kham — nebe; amala-āśayaḥ — s čistým srdcem.
S čistým srdcem by mĕl vidĕt Mĕ, Nejvyšší Duši ve všech bytostech i v sobĕ samotném, neposkvrnĕného čímkoliv hmotným a zároveň přítomného všude, navenek i v nitru, jako všudypřítomné nebe.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura vyslovil Pán tento verš proto, aby upoutal osoby se sklonem k filosofické spekulaci o Absolutní Pravdĕ. Tyto transcendentální učence hledající konečnou jednotu zaujme Pánův projev popsaný zde.