SLOKA 37
śrī-uddhava uvāca
vidrāvito moha-mahāndhakāro
ya āśrito me tava sannidhānāt
vibhāvasoḥ kiṁ nu samīpa-gasya
śītaṁ tamo bhīḥ prabhavanty ajādya
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; vidrāvitaḥ — je odehnaná; moha — iluze; mahā-andhakāraḥ — velká temnota; yaḥ — ve které; āśritaḥ — bylo vyhledáno útočištĕ; me — mnou; tava — Tvé; sannidhānāt — díky přítomnosti; vibhāvasoḥ — slunce; kim — jakou; nu — jistĕ; samīpa-gasya — pro toho, kdo se přiblížil do blízkosti; śītam — zima; tamaḥ — tma; bhīḥ — strach; prabhavanti — mají moc; aja — ó nezrozený; ādya — ó prvotní Pane.
Śrī Uddhava řekl: Ó nezrozený, prvotní Pane, byl jsem pohroužen v husté temnotĕ iluze, ale Ty jsi svou milostivou přítomností rozptýlil mou nevĕdomost. Jakou moc mohou mít zima, tma a strach nad tím, kdo se přiblížil k zářícímu slunci?
Śrī Uddhava se bál odloučení od Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Kṛṣṇy, ale nyní chápe, že v základním smyslu je Pán vším. Nic nemůže ohrozit či oslabit vĕdomí Kṛṣṇy toho, kdo se plnĕ odevzdal u lotosových nohou Pána.