SLOKA 2
nānutṛpye juṣan yuṣmad-
vaco hari-kathāmṛtam
saṁsāra-tāpa-nistapto
martyas tat-tāpa-bheṣajam
na anutṛpye — nejsem ještĕ nasycen; juṣan — zamĕstnán; yuṣmat — tvých; vacaḥ — ve slovech; hari-kathā — o tématech týkajících se Nejvyššího Pána, Hariho; amṛtam — nektarem; saṁsāra — hmotné existence; tāpa — utrpením; nistaptaḥ — sužován; martyaḥ — smrtelníka; tat-tāpa — této bolesti; bheṣajam — léčba.
I když piji nektar tvých výroků o slávĕ Nejvyšší Osobnosti Božství, moje žízeň stále není uhašena. Tyto nektarové popisy Pána a Jeho oddaných jsou pravým lékem pro podmínĕné duše jako já, sužované trojím utrpením hmotné existence.
Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho by nĕkdo mohl namítat, že už zde byly znaky čistého oddaného Pána obšírnĕ popsány, a každý tak může svůj život zdokonalit postupem na úroveň zmínĕnou v předchozím verši, takže není třeba dalších otázek. Hari-kathāmṛtam neboli témata o Pánu a Jeho oddaných, jsou však tak příjemná a krásná, že je nelze přestat poslouchat dokonce ani po osvobození. Caitanya Mahāprabhu v této souvislosti citoval tento verš:
ātmārāmāś ca munayo
nirgranthā apy urukrame
kurvanty ahaitukīṁ bhaktim
ittham-bhūta-guṇo hariḥ
„Všechny druhy ātmārāmů (tĕch, kteří nalézají potĕšení v ātmĕ neboli v duchovním já) – obzvláštĕ ti, kteří jdou neochvĕjnĕ po cestĕ seberealizace – si přejí prokazovat čistou oddanou službu Osobnosti Božství, přestože jsou osvobozeni od všech pout hmoty. Znamená to, že Pán má transcendentální vlastnosti a přitahuje každého, včetnĕ osvobozených duší.“ (Bhāg. 1.7.10) Hmotný lék již není po vyléčení nemoci třeba, ale na absolutní úrovni se od sebe prostředek a cíl neliší. Opĕvování slávy Pána Kṛṣṇy a naslouchání o ní jsou prostředek i cíl transcendentální blaženosti.
Král Nimi murdcům řekl: „Všichni jste velké svaté osobnosti pohroužené v lásce k Bohu. Pokud tedy budete hovořit o māyi neboli iluzi, závĕrem bude bezpochyby vĕdomí Kṛṣṇy. Nemyslete si prosím, že už jste mi vše vysvĕtlili. Omamný nektar vašich pokynů způsobil, že nyní dychtím po naslouchání o Nejvyšší Osobnosti Božství více než kdy předtím.“
Král Nimi byl také velkým oddaným Pána, jinak by nebylo možné, aby mohl osobnĕ rozmlouvat s tak vznešenými živými bytostmi jako je devĕt Yogendrů. Jako pokorný vaiṣṇava se však považoval za obyčejnou podmínĕnou duši pokrytou hmotnými označeními. Projevil proto dychtivost pochopit skutečnou povahu māyi, aby tak byl ochránĕn před jejími dalšími pokusy umístit jej do spalujícího ohnĕ hmotné existence.