SLOKA 5
śrī-bhagavān uvāca
ete ghorā mahotpātā
dvārvatyāṁ yama-ketavaḥ
muhūrtam api na stheyam
atra no yadu-puṅgavāḥ
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; ete — tato; ghorāḥ — hrozivá; mahā — velká; utpātāḥ — zlovĕstná znamení; dvārvatyām — ve Dvārace; yama — krále smrti; ketavaḥ — prapory; muhūrtam — okamžik; api — ani; na stheyam — nemĕli bychom zůstávat; atra — tady; naḥ — my; yadu-puṅgavāḥ — ó nejlepší z Yaduovců.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó vůdci yaduovské dynastie, všimnĕte si prosím všech tĕchto hrozivých znamení, která se ve Dvārace objevila jako prapory smrti. Nemĕli bychom tu zůstávat ani o chvíli déle.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dokládá mnoha citáty z védské literatury (viz Dodatek), že lidská podoba Osobnosti Božství a Pánovo svaté jméno, sídlo, vybavení i společníci jsou vĕčné duchovní projevy bez jediného náznaku znečištĕní hmotou. V této souvislosti ācārya dále vysvĕtlil, že živé bytosti si musí vytrpĕt následky svého hříšného jednání, a proto Pán zařizuje, aby byly trestány bĕhem Kali-yugy. Ne, že by si Pán Kṛṣṇa přál, aby podmínĕné duše hřešily a trpĕly, ale jelikož jsou již hříšné, Pán vytváří příslušný vĕk, v jehož průbĕhu mohou okusit trpké plody bezbožnosti.
Bĕhem svých příchodů do tohoto hmotného svĕta Pán Kṛṣṇa osobnĕ zavádí náboženské zásady, a tak bylo na konci Dvāpara-yugy náboženství na Zemi nesmírnĕ silné. Všichni významní démoni byli zabiti, velcí mudrci, svĕtci a oddaní dostali mocnou podporu, osvícení a posílení a bezbožnosti nezbýval prakticky žádný prostor. Kdyby Pán Kṛṣṇa vystoupil do duchovního nebe ve svém duchovním tĕle před očima všech, tĕžko by mohla Kali-yuga začít vzkvétat. Tímto způsobem opustil tento svĕt, když tu byl přítomný jako Rāmacandra, a stamilióny zbožných lidí mluví o této Pánovĕ úžasné zábavĕ ještĕ po statisících let. Pán Kṛṣṇa však chtĕl připravit nástup Kali-yugy, a proto ze svĕta odešel způsobem, který mate ty, kdo nejsou Jeho neochvĕjnými oddanými.
Vĕčná podoba Pána je popsaná na mnoha místech ve védské literatuře a podle všech velkých ācāryů, včetnĕ Śaṅkarācāryi a Caitanyi Mahāprabhua, představuje nejvyšší pochopení Absolutní Pravdy. I když je však pro pokročilé oddané Kṛṣṇova vĕčná, duchovní podoba realizovanou skutečností, ti, jejichž vĕdomí Kṛṣṇy je slabé, nĕkdy nevĕdí, jak si nepochopitelné zábavy a plán Pána správnĕ vykládat.