SLOKA 8
tvaṁ māyayā tri-guṇayātmani durvibhāvyaṁ
vyaktaṁ sṛjasy avasi lumpasi tad-guṇa-sthaḥ
naitair bhavān ajita karmabhir ajyate vai
yat sve sukhe ’vyavahite ’bhirato ’navadyaḥ
tvam — Ty; māyayā — hmotnou energií; tri-guṇayā — tvořenou třemi kvalitami přírody; ātmani — v sobĕ; durvibhāvyam — nepochopitelný; vyaktam — projevený vesmír; sṛjasi — tvoříš; avasi — chráníš; lumpasi — a ničíš; tat — té hmotné přírody; guṇa — v oblasti působení kvalit (dobra, vášnĕ a nevĕdomosti); sthaḥ — nacházející se; na — ne; etaiḥ — tĕmito; bhavān — Ty; ajita — ó nepřemožitelný Pane; karmabhiḥ — činnostmi; ajyate — jsi zapletený; vai — vůbec; yat — protože; sve — ve svém vlastním; sukhe — štĕstí; avyavahite — nerušeném; abhirataḥ — jsi stále pohroužený; anavadyaḥ — bezúhonný Pane.
Ó nepřemožitelný Pane, používáš svou klamnou energii složenou ze tří kvalit k tomu, abys v sobĕ vytvořil, udržoval a pak zase zničil nepochopitelný projevený vesmír. I když se zdá, že jako svrchovaný dozorce māyi pobýváš také v oblasti vzájemného působení kvalit přírody, Ty nejsi nikdy hmotným dĕním ovlivnĕný. Spočíváš ve své vĕčné, duchovní blaženosti, a tak Tĕ nelze nařknout z jakékoliv hmotné nákazy.
Slovo durvibhāvyam je zde významné. Konečná příčina stvoření, udržování a zničení hmotného svĕta je zajisté nepochopitelná i pro ty nejvĕtší svĕtské vĕdce, kteří promarňují své životy zbytečnou a bezvýslednou spekulací. A přesto Mahā-Viṣṇu, který je druhotnou expanzí expanze Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy, celý vesmír vidí jako nepatrný atom. Čeho tedy mohou dosáhnout pošetilí takzvaní vĕdci, kteří se snaží Kṛṣṇu poznat pomocí svých smĕšných experimentů? Proto je použité slovo anavadya. Nikdo nenajde chybu či nĕjakou nedokonalost v tĕle, charakteru, činnostech či pokynech Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán nikdy nepodléhá hmotné nevĕdomosti, a proto nikdy nevykazuje známky krutosti, lenosti, hlouposti, slepoty či hmotného omámení. Nikdy není znečištĕný hmotnou vášní, a proto nikdy neprojevuje hmotnou pýchu, nářek, dychtĕní či násilí. A jelikož je oproštĕný od hmotného dobra, nikdy se nesnaží v klidu si užívat hmotného svĕta s povýšenou materialistickou mentalitou.
Pán Kṛṣṇa je vĕčnĕ, ve dne v noci zaneprázdnĕný vychutnáváním si nepochopitelné láskyplné oddanosti svých nesčetnĕ mnoha společníků ve svém transcendentálním sídle (sve sukhe 'vyavahite 'bhirataḥ). Ti Pána objímají a On objímá je. Žertuje a poslouchá žerty svých milovaných. Prochází se po lesích plných ovoce a kvĕtů, dovádí v nektarové řece Yamunĕ a prožívá své nanejvýš důvĕrné transcendentální milostné zábavy s pasačkami z Vṛndāvanu. Tyto zábavy na Kṛṣṇaloce a na dalších Vaikuṇṭhách jsou vĕčné, bezchybné a jsou oceánem duchovního štĕstí. Pán nikdy nesestupuje na nezáživnou úroveň relativního hmotného štĕstí. Nekonečný Pán, Osobnost Božství, nemá co by od koho získal, takže plodonosné jednání se Ho nemůže týkat.