SLOKA 42
antarhitaś ca sthira-jaṅgameṣu
brahmātma-bhāvena samanvayena
vyāptyāvyavacchedam asaṅgam ātmano
munir nabhastvaṁ vitatasya bhāvayet
antarhitaḥ — přítomná v; ca — také; sthira — všech nehybných živých tĕlech; jaṅgameṣu — a všech pohyblivých formách života; brahma-ātma-bhāvena — na základĕ realizace, že on sám je čistá duše; samanvayena — jako výsledek různých styků (s různými tĕly); vyāptyā — díky všeprostupující povaze; avyavacchedam — nerozdĕlitelnost; asaṅgam — nepřipoutanost; ātmanaḥ — jež náleží Nadduši; muniḥ — mudrc; nabhastvam — podobnost s nebem; vitatasya — rozpínajícím se; bhāvayet — mĕl by meditovat o.
Rozvážný mudrc by mĕl vĕdĕt, že i když žije v hmotném tĕle, on sám je čistá duše. Mĕl by také vidĕt, že duše vstupuje do všech forem života, pohyblivých i nehybných, a že jsou tedy individuální duše všudypřítomné. Dále by mĕl zaznamenat, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jako Nadduše současnĕ přítomný ve všem. Jak individuální duše, tak Nadduše se dají chápat přirovnáním k povaze nebe – i když se nebe rozpíná všude a vše v nĕm spočívá, s ničím se nemísí a nic ho nemůže rozdĕlit.
Ačkoli vzduch existuje v nebi, nebe či prostor se od vzduchu liší. Prostor či nebe je i tam, kde vzduch není. Všechny hmotné objekty se nacházejí v prostoru neboli v rozlehlém hmotném nebi, ale nebe samo zůstává nerozdĕlené, a přestože všechny objekty pojímá v sobĕ, nikdy se ve skutečnosti s ničím nemísí. Stejnĕ lze chápat i postavení jak individuální duše, tak Nadduše. Individuální duše je všudypřítomná, jelikož existují nesčetné jīvātmy, jež vstupují do všeho; a zároveň každá individuální ātmā zůstává nekonečnĕ malá, jak potvrzuje védská literatura. Śvetāśvatara Upaniṣad (5.9) uvádí:
bālāgra-śata-bhāgasya
śatadhā kalpitasya ca
bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ
sa cānantyāya kalpate
„Rozdĕlíme-li koneček vlasu na sto dílků a každý z nich na dalších sto, pak každý takový dílek představuje velikost duše.“ Totéž je uvedeno v komentáři ke Śrīmad-Bhāgavatamu:
keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśaḥ sādṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo 'yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ
„Existuje nesčetnĕ mnoho duchovních atomů o rozmĕrech jedné desetitisíciny konečku vlasu.“
Nejvyšší Pán je ale všudypřítomný tak, že je osobnĕ přítomný všude. Je známý jako advaita, nedĕlitelný. Tentýž jedinečný Pán, Osobnost Božství, tedy existuje všude, stejnĕ jako nebe, a přesto není k ničemu připoutaný, i když všechno spočívá v Nĕm. Pán sám tento rozbor své všudypřítomnosti potvrzuje v Bhagavad-gītĕ (9.6):
yathākāśa-sthito nityaṁ
vāyuḥ sarvatra-go mahān
tathā sarvāṇi bhūtāni
mat-sthānīty upadhāraya
„Vĕz, že všechno stvořené spočívá ve Mnĕ tak, jako mocný vítr, který vane všude, stále spočívá v nebi.“
I když je tedy o jīvĕ i Nadduši řečeno, že jsou všudypřítomné, je třeba mít na pamĕti, že individuálních duší je nesčetnĕ mnoho, zatímco Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jen jeden. Pán je vždy nejvyšší a skutečnĕ rozvážný mudrc nikdy o Pánovĕ svrchovaném postavení nepochybuje.