SLOKA 12
sāyantanaṁ śvastanaṁ vā
na saṅgṛhṇīta bhikṣukaḥ
makṣikā iva saṅgṛhṇan
saha tena vinaśyati
sāyantanam — na noc; śvastanam — na zítřek; vā — ani; na — ne; saṅgṛhṇīta — má přijímat; bhikṣukaḥ — zbožný žebravý mnich; makṣikā — včela; iva — jako; saṅgṛhṇan — shromažďující; saha — s; tena — tím, co nashromáždila; vinaśyati — je zničena.
Zbožný žebravý mnich by nemĕl ani shromažďovat potraviny, aby je jedl pozdĕji téhož dne nebo dalšího dne. Pokud nebude tohoto pokynu dbát a jako včela bude shromažďovat pořád víc a víc lahodných jídel, pak mu to, co nashromáždí, přivodí zkázu.
Bhramara označuje včelu, která poletuje z kvĕtu na kvĕt, a makṣikā je včela, která s velkou připoutaností hromadí v úlu víc a víc medu. Zbožný žebravý mnich by mĕl být jako včela bhramara, protože pokud bude napodobovat včelu makṣikā, zničí to jeho duchovní vĕdomí. Toto je tak důležitý bod, že je v tomto verši ještĕ jednou zopakován.