SLOKA 21
yathorṇanābhir hṛdayād
ūrṇāṁ santatya vaktrataḥ
tayā vihṛtya bhūyas tāṁ
grasaty evaṁ maheśvaraḥ
yathā — jako; ūrna-nābhiḥ — pavouk; hṛdayāt — ze sebe; ūrṇām — nit; santatya — poté, co vysouká; vaktrataḥ — ze svých úst; tayā — s tou nití; vihṛtya — poté, co si pohraje; bhūyaḥ — znovu; tām — tu nit; grasati — polyká; evam — stejnĕ; mahā-īśvaraḥ — Nejvyšší Pán.
Tak jako pavouk ze sebe ústy souká nit, nĕjaký čas si s ní hraje a pak ji zase spolkne, Nejvyšší Osobnost Božství ze sebe expanduje svou osobní energii. Takto Pán projevuje celý vesmír, používá ho pro svůj zámĕr a nakonec ho vtáhne zpĕt do sebe.
Inteligentní človĕk může získat duchovní poznání i od tak nepatrného tvora, jako je pavouk. Ten, kdo má oči otevřené vĕdomím Kṛṣṇy, je schopný vidĕt transcendentální poznání všude.