SLOKA 32
śrī-bhagavān uvāca
ity uktvā sa yaduṁ vipras
tam āmantrya gabhīra-dhīḥ
vanditaḥ sv-arcito rājñā
yayau prīto yathāgatam
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; iti — takto; uktvā — když promluvil; saḥ — on; yadum — ke králi Yaduovi; vipraḥ — brāhmaṇa; tam — s králem; āmantrya — poté, co se rozloučil; gabhīra — velmi hluboká; dhīḥ — inteligence; vanditaḥ — jemuž byly složeny poklony; su-arcitaḥ — náležitĕ uctĕný; rājñā — králem; yayau — odešel; prītaḥ — se spokojenou myslí; yathā — tak, jak; āgatam — přišel.
Nejvyšší Pán řekl: Poté, co moudrý brāhmaṇa takto promluvil ke králi Yaduovi, přijal královy poklony a uctívání a byl v nitru spokojený. Potom se rozloučil a odešel přesnĕ tak, jak přišel.
Śrīla Śrīdhara Svāmī dokládá citátem ze Śrīmad-Bhāgavatamu, že brāhmaṇa avadhūta byl ve skutečnosti inkarnace Pána, Dattātreya. Bhāgavatam (2.7.4) uvádí:
yat-pāda-paṅkaja-parāga-pavitra-dehā
yogardhim āpur ubhayīṁ yadu-haihayādyāḥ
„Milostí lotosových nohou Pána Dattātreyi pak bylo mnoho Yaduů, Haihayů a dalších natolik očištĕno, že získali hmotná i duchovní požehnání.“ Tento verš zmiňuje, že se Yadu očistil stykem s lotosovýma nohama Dattātreyi, a podobnĕ stávající verš uvádí vandito sv-arcito rājñā – král Yadu uctíval lotosové nohy onoho brāhmaṇy. Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho byl tedy avadhūta brāhmaṇa samotný Pán, Osobnost Božství, a totéž potvrzuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura.