SLOKA 49
mṛṣā giras tā hy asatīr asat-kathā
na kathyate yad bhagavān adhokṣajaḥ
tad eva satyaṁ tad u haiva maṅgalaṁ
tad eva puṇyaṁ bhagavad-guṇodayam
mṛṣāḥ — falešná; giraḥ — slova; tāḥ — ta; hi — vskutku; asatīḥ — nepravdivá; asat-kathāḥ — zbytečné diskuse o tom, co není vĕčné; na kathyate — nehovoří se o; yat — kde; bhagavān — Osobnosti Božství; adhokṣajaḥ — transcendentálním Pánu; tat — taková; eva — pouze; satyam — pravdivá; tat — tato; u ha — vskutku; eva — pouze; maṅgalam — příznivá; tat — ta; eva — pouze; puṇyam — zbožných; bhagavat-guṇa — vlastnosti Nejvyšší Osobnosti; udayam — vyjevují.
Slova, která nepopisují transcendentální osobnost Božství, ale pojednávají o dočasných tématech, jsou falešná a zbytečná. Pravdivá, příznivá a zbožná jsou ve skutečnosti pouze slova, která vyjevují transcendentální vlastnosti Nejvyššího Pána.
Všechna materialistická literatura a rozhovory v testu času dříve či pozdĕji nutnĕ neuspĕjí. Transcendentální popisy Nejvyššího Pána nás však naopak mohou zbavit pout klamu a znovu nás ustanovit v našem vĕčném postavení milujících služebníků Pána. Lidé na úrovni zvířat mohou oslavování Absolutní Pravdy kritizovat, ale civilizovaní lidé by mĕli s nadšením šířit transcendentální slávu Pána.