SLOKA 69
sva-sukha-nibhṛta-cetās tad-vyudastānya-bhāvo
’py ajita-rucira-līlākṛṣṭa-sāras tadīyam
vyatanuta kṛpayā yas tattva-dīpaṁ purāṇaṁ
tam akhila-vṛjina-ghnaṁ vyāsa-sūnuṁ nato ’smi
sva-sukha — ve štĕstí vlastního já; nibhṛta — osamĕlé; cetāḥ — jehož vĕdomí; tat — z toho důvodu; vyudasta — vzdal se; anya-bhāvaḥ — všech ostatních druhů vĕdomí; api — i když; ajita — Śrī Kṛṣṇy, nepřemožitelného Pána; rucira — potĕšením; līlā — zábavami; ākṛṣṭa — přitahováno; sāraḥ — jeho srdce; tadīyam — obsahující Pánovy činnosti; vyatanuta — rozšířil, projevil; kṛpayā — milostivĕ; yaḥ — který; tattva-dīpam — jasné svĕtlo Absolutní Pravdy; purāṇam — tato Purāṇa (Śrīmad-Bhāgavatam); tam — Jemu; akhila-vṛjina-ghnam — přemáhajícímu vše nepříznivé; vyāsa-sūnum — synovi Vyāsadevy; nataḥ asmi — klaním se.
S úctou se klaním svému duchovnímu mistrovi, synovi Vyāsadevy, Śukadevovi Gosvāmīmu. Je to on, kdo přemáhá vše nepříznivé v tomto vesmíru. I když byl na počátku pohroužen ve štĕstí realizace Brahmanu a žil na osamĕlém místĕ, oproštĕn ode všech ostatních druhů vĕdomí, začal být přitahovám příjemnými a nanejvýš melodickými zábavami Pána Śrī Kṛṣṇy. Milostivĕ proto pronesl tuto svrchovanou Purāṇu, Śrīmad-Bhāgavatam, jasné svĕtlo Absolutní Pravdy popisující činnosti Pána.
Bez uctivých poklon Śukadevovi Gosvāmīmu a dalším velkým ācāryům v jeho posloupnosti není možné získat výsadu proniknutí do hlubokého transcendentálního významu Śrīmad-Bhāgavatamu.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvanácté kapitole dvanáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Shrnutí témat Śrīmad-Bhāgavatamu.“