SLOKA 15-19
apāṁ rasam atho tejas
tā līyante ’tha nīrasāḥ
grasate tejaso rūpaṁ
vāyus tad-rahitaṁ tadā
līyate cānile tejo
vāyoḥ khaṁ grasate guṇam
sa vai viśati khaṁ rājaṁs
tataś ca nabhaso guṇam
śabdaṁ grasati bhūtādir
nabhas tam anu līyate
taijasaś cendriyāṇy aṅga
devān vaikāriko guṇaiḥ
mahān grasaty ahaṅkāraṁ
guṇāḥ sattvādayaś ca tam
grasate ’vyākṛtaṁ rājan
guṇān kālena coditam
na tasya kālāvayavaiḥ
pariṇāmādayo guṇāḥ
anādy anantam avyaktaṁ
nityaṁ kāraṇam avyayam
apām — vody; rasam — chuť; atha — poté; tejaḥ — oheň; tāḥ — tuto vodu; līyante — rozpustí; atha — potom; nīrasāḥ — zbavena své chuti; grasate — odebere; tejasaḥ — ohnĕ; rūpam — podobu; vāyuḥ — vzduch; tat-rahitam — zbaven své podoby; tadā — poté; līyate — splyne; ca — a; anile — s vĕtrem; tejaḥ — oheň; vāyoḥ — vzduchu; kham — éter; grasati — odebere; guṇam — schopnost vnímat (dotek); saḥ — tento vzduch; vai — vskutku; viśati — vstoupí; kham — do éteru; rājan — ó králi Parīkṣite; tataḥ — poté; ca — a; nabhasaḥ — éteru; guṇam — vlastnost; śabdam — zvuk; grasate — odebere; bhūta-ādiḥ — falešné ego v kvalitĕ nevĕdomosti; nabhaḥ — éter; tam — do tohoto falešného ega; anu — následnĕ; līyate — vstoupí; taijasaḥ — do falešného ega v kvalitĕ vášnĕ; ca — a; indriyāṇi — smysly; aṅga — můj drahý králi; devān — polobozi; vaikārikaḥ — do falešného ega v kvalitĕ dobra; guṇaiḥ — spolu s projevenými funkcemi (falešného ega); mahān — mahat-tattva; grasati — zmocní se; ahaṅkāram — falešného ega; guṇāḥ — základní kvality přírody; sattva-ādayaḥ — dobro, vášeň a nevĕdomost; ca — a; tam — této mahat; grasate — zmocní se; avyākṛtam — původní neprojevená podoba přírody; rājan — ó králi; guṇān — třech kvalit; kālena — časem; coditam — puzená; na — nejsou; tasya — této neprojevené přírody; kāla — času; avayavaiḥ — částmi; pariṇāma-ādayaḥ — promĕna a další zmĕny viditelné hmoty (stvoření, růst a tak dále); guṇāḥ — tyto vlastnosti; anādi — bez počátku; anantam — bez konce; avyaktam — neprojevená; nityam — vĕčná; kāraṇam — příčina; avyayam — neselhávající.
Živel oheň poté odejme vodĕ její chuť a ta zbavena své výjimečné vlastnosti splyne s ohnĕm. Vzduch zbaví oheň jeho tvaru a ten, zbaven své podoby, splyne se vzduchem. Éter zbaví vzduch jeho vlastnosti, doteku, a vzduch splyne s éterem. Potom se falešné ego v kvalitĕ nevĕdomosti zmocní zvuku, vlastnosti éteru, ó králi, a ten pak splyne s falešným egem. Falešné ego v kvalitĕ vášnĕ se zmocní smyslů a falešné ego v kvalitĕ dobra pohltí polobohy. Celková mahat-tattva se potom zmocní falešného ega s jeho různými funkcemi a tato mahat je pohlcena třemi základními kvalitami hmotné přírody – dobrem, vášní a nevĕdomostí. Můj drahý králi Parīkṣite, tyto kvality dále pohltí původní neprojevená podoba přírody puzená časem. Tato neprojevená příroda nepodléhá šesti druhům promĕn způsobeným vlivem času. Ve skutečnosti nemá ani počátek, ani konec. Je to neprojevená, vĕčná a neselhávající příčina stvoření.