SLOKA 31
yathā hiraṇyaṁ bahudhā samīyate
nṛbhiḥ kriyābhir vyavahāra-vartmasu
evaṁ vacobhir bhagavān adhokṣajo
vyākhyāyate laukika-vaidikair janaiḥ
yathā — jako; hiraṇyam — zlato; bahudhā — v mnoha podobách; samīyate — objevuje se; nṛbhiḥ — lidem; kriyābhiḥ — podle různých funkcí; vyavahāra-vartmasu — při bĕžném používání; evam — podobnĕ; vacobhiḥ — různými názvy; bhagavān — Osobnost Božství; adhokṣajaḥ — transcendentální Pán, kterého nelze vnímat hmotnými smysly; vyākhyāyate — je popsán; laukika — svĕtskými; vaidikaiḥ — a védskými; janaiḥ — lidmi.
Lidé používají zlato různĕ podle různých zámĕrů, a proto je vnímáno v různých podobách. Také Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, kterého nelze vnímat hmotnými smysly, popisují různí lidé různými názvy, obyčejnými i védskými.
Všichni ti, kdo nejsou čistí oddaní Nejvyššího Pána, se v podstatĕ snaží Pána a Jeho energie vykořisťovat. V závislosti na svých vykořisťovatelských plánech si potom vytvářejí různé představy a popisy Absolutní Pravdy. V Bhagavad-gītĕ a Śrīmad-Bhāgavatamu se Absolutní Pravda pro dobro upřímných lidí, kteří se pošetile nesnaží s Nejvyšším Bohem koncepčnĕ manipulovat, sama představuje taková, jaká opravdu je.