SLOKA 11-12
ahaṁ brahma paraṁ dhāma
brahmāhaṁ paramaṁ padam
evaṁ samīkṣya cātmānam
ātmany ādhāya niṣkale
daśantaṁ takṣakaṁ pāde
lelihānaṁ viṣānanaiḥ
na drakṣyasi śarīraṁ ca
viśvaṁ ca pṛthag ātmanaḥ
aham — já; brahma — Absolutní Pravda; param — nejvyšší; dhāma — sídlo; brahma — Absolutní Pravda; aham — já; paramam — nejvyšší; padam — cíl; evam — takto; samīkṣya — uvažující; ca — a; ātmānam — sebe; ātmani — v Nejvyšším Já; ādhāya — umísťující; niṣkale — prostém hmotných označení; daśantam — kousající; takṣakam — Takṣaka; pāde — do nohy; lelihānam — had, olizující si pysky; viṣa-ānanaiḥ — s tlamou plnou jedu; na drakṣyasi — ani si nevšimneš; śarīram — tvé tĕlo; ca — a; viśvam — celý hmotný svĕt; ca — a; pṛthak — liší se; ātmanaḥ — od vlastního já.
Mĕl bys uvažovat takto: „Od Absolutní Pravdy, nejvyššího sídla, se neliším a tato Absolutní Pravda, nejvyšší cíl, se neliší ode mne.“ Takto odevzdaný Nejvyšší Duši prosté veškerých hmotných označení si ani nevšimneš, až se k tobĕ přiblíží okřídlený had Takṣaka a svými zuby plnými jedu tĕ uštkne do nohy. Neuvidíš ani své umírající tĕlo, ani hmotný svĕt okolo, protože již zrealizuješ, že se od nich lišíš.