KAPITOLA PÁTÁ
Závĕrečné pokyny Śukadevy Gosvāmīho Mahārājovi Parīkṣitovi
Tato kapitola pojednává o tom, jak stručné pokyny Śukadevy Gosvāmīho o Absolutní Pravdĕ odvrátily strach krále Parīkṣita ze smrti prostřednictvím okřídleného hada Takṣaky.
Śrīla Śukadeva Gosvāmī v poslední kapitole popsal čtyři druhy zničení v tomto hmotném svĕtĕ a nyní Parīkṣitovi Mahārājovi připomíná, jak již dříve, ve třetím zpĕvu, popsal mĕření času a různé vĕky vesmírné historie. Bĕhem jediného dne Pána Brahmy, který se skládá z tisíce cyklů čtyř vĕků, vládne a zemře čtrnáct Manuů. Smrti se proto žádná vtĕlená bytost nevyhne, ale samotná duše nikdy neumírá, protože se od hmotného tĕla zcela liší. Śrī Śukadeva Gosvāmī dále uvádí, že ve Śrīmad-Bhāgavatamu opakovanĕ opĕvoval slávu Nejvyšší Duše, Pána Śrī Hariho, z jehož spokojenosti se rodí Brahmā a z jehož hnĕvu se rodí Rudra. Představa „Já zemřu“ je jen zvířecí mentalita, protože duše se tĕlesné fáze předešlé neexistence, zrození, existence a smrti netýkají. Jakmile je transcendentálním poznáním zničen jemný mentální pokryv tĕla, duše v tĕle znovu projeví svou původní identitu. Tak jako dočasná existence lampy vzniká spojením oleje, nádoby, knotu a ohnĕ, vzniká hmotné tĕlo spojením tří kvalit přírody. Hmotné tĕlo se objeví při zrození a nĕjakou dobu vykazuje život. Nakonec se spojení hmotných kvalit rozpadne a tĕlo prochází smrtí, jevu podobnému vyhasnutí lampy. Śukadeva se na krále obrací slovy: „Mĕl by ses pohroužit do meditace o Pánu Vāsudevovi, a tak se tĕ uštknutí okřídleným hadem nedotkne.“
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Tento Śrīmad-Bhāgavatam v různých příbĕzích obšírnĕ popisuje Nejvyšší Duši všeho, co existuje – Osobnost Božství, Hariho – z jehož spokojenosti se rodí Brahmā a z hnĕvu Rudra.
SLOKA 2: Ó králi, vzdej se zvířecí mentality „záhy zemřu“. Ty jsi se na rozdíl od tĕla nenarodil. V minulosti se nikdy nestalo, že bys neexistoval a nebudeš zničen ani nyní.
SLOKA 3: Výhonek se rodí ze semene a pak vytváří další semeno, ale ty už se znovu v podobĕ svých synů a vnuků nenarodíš. Naopak, zcela se od hmotného tĕla a všeho, co se s ním pojí, lišíš, tak jako se oheň liší od paliva.
SLOKA 4: Ve snu může človĕk vidĕt, jak mu byla useknuta hlava a pochopit tak, že jeho skutečné já stojí mimo zážitek ve snu. Podobnĕ může v bdĕlém stavu vidĕt, že jeho tĕlo je výtvorem pĕti hmotných prvků. Proto je třeba pochopit, že skutečné já, duše, se liší od tĕla, které pozoruje, je nezrozená a nesmrtelná.
SLOKA 5: Když je rozbita nádoba, část nebe, který v ní byla, zůstává nebem tak jako předtím. Stejné je to se živou bytostí uvnitř hrubých a jemných tĕl, která po jejich smrti znovu nabyde své duchovní totožnosti.
SLOKA 6: Hmotná tĕla, vlastnosti a činnosti duchovní duše jsou vytvořeny hmotnou myslí, jež je stvořena klamnou energií Nejvyššího Pána. Tímto způsobem duše přijímá hmotnou existenci.
SLOKA 7: Lampa plní svoji funkci pouze spojením jejího paliva, nádoby, knotu a ohnĕ. Hmotný život založený na ztotožnĕní duše s tĕlem je podobnĕ rozvinut a zničen činnostmi hmotného dobra, vášnĕ a nevĕdomosti, které jsou základními složkami tĕla.
SLOKA 8: Duše v tĕle je samovyzařující a oddĕlená od viditelného hrubého a neviditelného jemného tĕla. Zůstává jako pevný základ mĕnící se tĕlesné existence, tak jako je éterické nebe nemĕnným základem promĕn hmoty. Duše proto nemá konec a nedá se přirovnat k ničemu hmotnému.
SLOKA 9: Můj drahý králi, neustálou meditací o Nejvyšším Pánu Vāsudevovi a s využitím čisté a logické inteligence by ses mĕl pečlivĕ zamyslet nad svým skutečným já a nad tím, jak setrvává v hmotném tĕle.
SLOKA 10: Okřídlený had Takṣaka přivolaný kletbou brāhmaṇy tvé skutečné já nespálí. Poslové smrti takového vládce vlastního já, jako jsi ty, nikdy spálit nemohou, proto jsi na své cestĕ zpátky k Bohu již veškerá nebezpečí překonal.
SLOKA 11-12: Mĕl bys uvažovat takto: „Od Absolutní Pravdy, nejvyššího sídla, se neliším a tato Absolutní Pravda, nejvyšší cíl, se neliší ode mne.“ Takto odevzdaný Nejvyšší Duši prosté veškerých hmotných označení si ani nevšimneš, až se k tobĕ přiblíží okřídlený had Takṣaka a svými zuby plnými jedu tĕ uštkne do nohy. Neuvidíš ani své umírající tĕlo, ani hmotný svĕt okolo, protože již zrealizuješ, že se od nich lišíš.
SLOKA 13: Milovaný králi Parīkṣite, vyprávĕl jsem ti o tématech, na která jsi se původnĕ zeptal – o zábavách Pána Hariho, Nejvyšší Duše vesmíru. Co si přeješ slyšet dále?