No edit permissions for Čeština
SLOKA 32
tasyaivaṁ yuñjataś cittaṁ
tapaḥ-svādhyāya-saṁyamaiḥ
anugrahāyāvirāsīn
nara-nārāyaṇo hariḥ
tasya — když on, Mārkaṇḍeya; evam — takto; yuñjataḥ — soustředil; cittam — svou mysl; tapaḥ — askezí; svādhyāya — studiem Véd; saṁyamaiḥ — a usmĕrňujícími zásadami; anugrahāya — aby mu udĕlil milost; āvirāsīt — ukázal se; nara-nārāyaṇaḥ — projevil podoby Nary a Nārāyaṇy; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, chtĕl svatému Mārkaṇḍeyovi, který svou mysl dokonale zamĕřil na seberealizaci skrze askezi, studium Véd a dodržování usmĕrňujících zásad, udĕlit svou milost, a proto se před ním osobnĕ zjevil v podobách Nary a Nārāyaṇa.