SLOKA 33-34
tau śukla-kṛṣṇau nava-kañja-locanau
catur-bhujau raurava-valkalāmbarau
pavitra-pāṇī upavītakaṁ tri-vṛt
kamaṇḍaluṁ daṇḍam ṛjuṁ ca vaiṇavam
padmākṣa-mālām uta jantu-mārjanaṁ
vedaṁ ca sākṣāt tapa eva rūpiṇau
tapat-taḍid-varṇa-piśaṅga-rociṣā
prāṁśū dadhānau vibudharṣabhārcitau
tau — Ti dva; śukla-kṛṣṇau — jeden bílý a druhý černý; nava-kañja — jako kvetoucí lotosové kvĕty; locanau — Jejich oči; catuḥ-bhujau — se čtyřma rukama; raurava — černou jelení kůži; valkala — a kůru; ambarau — jako odĕv; pavitra — nanejvýš očistné; pāṇī — Jejich ruce; upavītakam — posvátné šňůry; tri-vṛt — trojité; kamaṇḍalum — nádoba na vodu; daṇḍam — hůl; ṛjum — rovnou; ca — a; vaiṇavam — z bambusu; padma-akṣa — ze semen lotosu; mālām — růžence; uta — a; jantu-mārjanam — které očišťují všechny živé bytosti; vedam — Védy (zastoupené svazky trávy darbha); ca — a; sākṣāt — přímo; tapaḥ — askeze; eva — vskutku; rūpiṇau — zosobnĕné; tapat — planoucí; taḍit — blesky; varṇa — barvy; piśaṅga — nažloutlé; rociṣā — Jejich září; prāṁśu — velmi vysoké; dadhānau — postavy; vibudha-ṛṣabha — hlavními z polobohů; arcitau — uctíváni.
Jeden z nich mĕl bílou barvu pleti, druhý černou a oba mĕli čtyři ruce. Jejich oči připomínaly okvĕtní lístky kvetoucích lotosů. Oblečeni byli v černé jelení kůži a kůře a mĕli posvátnou šňůru ze třech vláken. Ve svých nanejvýš očišťujících rukách drželi nádobu na vodu, rovnou bambusovou hůl, růženec z lotosových semen a všeočišťující Védy v symbolické podobĕ svazků trávy darbha. Byli vysokých postav a vydávali žlutou záři barvy blesku. Vypadali jako zosobnĕná askeze a byli uctíváni tĕmi nejpřednĕjšími polobohy.