No edit permissions for Čeština
SLOKA 37
utthāya prāñjaliḥ prahva
autsukyād āśliṣann iva
namo nama itīśānau
babhāṣe gadgadākṣaram
utthāya — stál; prāñjaliḥ — se sepjatýma rukama; prahvaḥ — pokornĕ; autsukyāt — z dychtivosti; āśliṣan — objímal; iva — jako kdyby; namaḥ — poklony; namaḥ — poklony; iti — tak; īśānau — tĕm dvĕma Pánům; babhāṣe — řekl; gadgada — zalykal se extází; akṣaram — slabiky.
Mārkaṇḍeya stál s rukama sepjatýma v úpĕnlivé prosbĕ a hlavou pokornĕ sklonĕnou. Pociťoval tak velkou dychtivost, že si představoval, jak oba Pány objímá. Hlasem zalknutým v extázi opakoval: „S úctou se Vám klaním.“