SLOKA 13
antar bahiś cādbhir ati-dyubhiḥ kharaiḥ
śatahradābhir upatāpitaṁ jagat
catur-vidhaṁ vīkṣya sahātmanā munir
jalāplutāṁ kṣmāṁ vimanāḥ samatrasat
antaḥ — vnitřnĕ; bahiḥ — navenek; ca — a; adbhiḥ — vodou; ati-dyubhiḥ — zvedající se výše než nebe; kharaiḥ — hrozivými (vĕtry); śata-hradābhiḥ — blesky; upatāpitam — krutĕ sužováni; jagat — všichni obyvatelé vesmíru; catuḥ-vidham — čtyř druhů (ti, kteří se narodili z embryí, vajec, semen a potu); vīkṣya — vidĕl; saha — spolu se; ātmanā — sebou; muniḥ — mudrc; jala — vodou; āplutām — zaplavenou; kṣmām — zemi; vimanāḥ — zmaten; samatrasat — vydĕsil se.
Mudrc vidĕl, jak všichni obyvatelé vesmíru, včetnĕ jeho samotného, krutĕ trpí zevnitř i zvenku drsnými vĕtry, blesky a velkými vlnami vzdouvajícími se až nad nebesa. Zemĕ byla zaplavena a on byl čím dál tím více zmaten a vydĕšen.
Zde použité slovo catur-vidham se vztahuje na čtyři druhy původu zrození podmínĕných duší: embryí, vajec, semen a potu.