SLOKA 49-50
kṣattuḥ kauśāraves tasya
saṁvādo ’dhyātma-saṁśritaḥ
yad vā sa bhagavāṁs tasmai
pṛṣṭas tattvam uvāca ha
brūhi nas tad idaṁ saumya
vidurasya viceṣṭitam
bandhu-tyāga-nimittaṁ ca
yathaivāgatavān punaḥ
kṣattuḥ—Vidury; kauśāraveḥ—a také Maitreyi; tasya—jejich; saṁvādaḥ—zprávy; adhyātma—týkající se transcendentálního poznání; saṁśritaḥ—plné; yat—co; vā—cokoliv jiného; saḥ—on; bhagavān—Jeho Milost; tasmai—jeho; pṛṣṭaḥ—tázal se; tattvam—na pravdu; uvāca — odpovídal; ha—v minulosti; brūhi—prosím řekni; naḥ—nám; tat—tyto věci; idam—zde; saumya—ó ušlechtilý; vidurasya—Vidurovy; viceṣṭitam—činnosti; bandhu-tyāga—zřeknutí se přátel; nimittam—příčina; ca — také; yathā—jako; eva—také; āgatavān—přišel zpátky; punaḥ—opět (doma).
Śaunaka Ṛṣi řekl: Prosím, pověz nám, jaká témata rozebírali Vidura s Maitreyou při svých rozhovorech o transcendenci, na co se Vidura tázal a jak Maitreya odpovídal. Řekni nám také laskavě, proč Vidura přerušil styky se svými příbuznými, a proč se pak opět vrátil domů. Pověz nám, prosím, co Vidura dělal během svých návštěv poutních míst.
Śrī Sūta Gosvāmī vyprávěl o stvoření a zničení hmotného světa, ale ukazuje se, že ṛṣiové vedení Śaunakou chtěli více slyšet o transcendentálních námětech, které jsou na vyšší úrovni. Existují dva druhy lidí — ti, kteří jsou velice připoutaní k hrubému tělu a hmotnému světu, a jiní, na vyšší úrovni, kteří se více zajímají o transcendentální poznání. Śrīmad-Bhāgavatam přináší uspokojení všem, materialistům i transcendentalistům. Člověk může naslouchat pojednáním Śrīmad-Bhāgavatamu o slavných činnostech Pána jak v hmotném, tak v transcendentálním světě, a pokaždé z toho získá tentýž prospěch. Materialisté se více zajímají o fyzikální zákony a jejich působení a jsou okouzleni těmito hmotnými jevy. Někdy kvůli pozoruhodným hmotným úkazům zapomínají na slávu Pána. Měli by jasně vědět, že i ty nejúžasnější hmotné úkazy mají svůj počátek v Nejvyšším Pánu. Růže na zahradě nezískává svůj tvar, barvu, krásu a sladkou vůni na základě mechanických zákonů, i když to tak vypadá. Zákony přírody jsou ovládány úplným vědomím Nejvyššího Pána, neboť jinak by se nic nedělo tak systematicky. Umělec může malovat velice krásný obraz růže s plnou pozorností a uměleckým citem, ale obraz přesto nebude stejně dokonalý jako skutečná růže. Je-li to pravda, jak můžeme říkat, že skutečná růže získala svoji krásu bez zásahu jakékoliv inteligence? K takovým závěrům dospěje jen člověk s nedostatečným poznáním. Z výše uvedeného popisu stvoření a zničení nám musí být jasné, že na vše s dokonalou pozorností dohlíží svrchované vědomí, které je všudypřítomné. Tak se projevuje všudypřítomnost Nejvyššího Pána. Lidé, kteří jsou ještě pošetilejší než obyčejní materialisté, se někdy prohlašují za transcendentalisty a tvrdí, že oni sami mají toto svrchované všeprostupující vědomí, i když pro to nemají žádný důkaz. Tito blázni nevědí, co se odehrává za vedlejší zdí, ale přesto tvrdí, že mají všeprostupující vesmírné vědomí Nejvyšší Osoby. Také jim velice prospěje naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu. Uvědomí si, že když o sobě někdo prohlašuje, že má svrchované vědomí, ještě to neznamená, že takové vědomí skutečně vlastní. Kdo o sobě prohlašuje, že má svrchované vědomí, to musí dokázat ve fyzickém světě. Ṛṣiové z Naimiṣāraṇyi ovšem byli výše než obyčejní materialisté a falešní transcendentalisté, a proto chtěli neustále poznávat skutečnou pravdu o transcendenci, jak o ní hovoří autority.