SLOKA 30
tataś ca manavaḥ kāle
ījire ṛṣayo ’pare
pitaro vibudhā daityā
manuṣyāḥ kratubhir vibhum
tataḥ—poté; ca—také; manavaḥ—Manuové, praotci lidstva; kāle — postupem času; ījire—uctili; ṛṣayaḥ—velcí mudrci; apare—jiní; pitaraḥ — předci; vibudhāḥ—vzdělaní učenci; daityāḥ—velcí oddaní polobohů; manuṣyāḥ—lidstvo; kratubhiḥ vibhum—vykonáním obětí pro potěšení Nejvyššího Pána.
Poté vykonali pro potěšení Nejvyššího Pána své oběti Manuové, praotci lidstva, velcí mudrci, předci, vzdělaní učenci, Daityové a lidstvo samotné.
Daityové jsou oddaní polobohů, protože od nich chtějí získat co nejlepší hmotné podmínky. Oddaní Pána jsou eka-niṣṭha neboli “zcela připoutaní k oddané službě Pánu”, a proto nemají žádný čas na vyhledávání hmotných požitků. Jelikož realizovali svoji duchovní totožnost, zajímají se více o duchovní osvobození nežli o hmotné pohodlí.