SLOKA 23
asmat-prasāda-sumukhaḥ kalayā kaleśa
ikṣvāku-vaṁśa avatīrya guror nideśe
tiṣṭhan vanaṁ sa-dayitānuja āviveśa
yasmin virudhya daśa-kandhara ārtim ārcchat
asmat—nám, od Brahmy až po bezvýznamného mravence; prasāda — bezpříčinná milost; sumukhaḥ—s takovými sklony; kalayā—se Svými úplnými expanzemi; kaleśaḥ—Pán všech energií; ikṣvāku—Mahārāja Ikṣvāku, v dynastii Slunce; vaṁśe—v rodině; avatīrya—sestoupením do; guroḥ—otce nebo duchovního mistra; nideśe—na nařízení; tiṣṭhan—umístěný v; vanam—v lese; sa-dayitā-anujaḥ—společně se Svojí manželkou a mladším bratrem; āviveśa—vstoupil; yasmin—Jemuž; virudhya — vzpurný; daśa-kandharaḥ—Rāvaṇa, který měl deset hlav; ārtim—velké potíže; ārcchat—získal.
Ze Své bezpříčinné milosti ke všem živým bytostem ve vesmíru se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil se Svými úplnými expanzemi v rodině Mahārāje Ikṣvākua jako Pán Své vnitřní energie Sīty. Na nařízení Svého otce, Mahārāje Daśarathy, odešel do lesa a žil tam se Svojí ženou a mladším bratrem po mnoho let. Desetihlavý Rāvaṇa, který byl hmotně velice mocný, se proti Němu dopustil těžkého zločinu, a proto byl nakonec zničen.
Pán Rāma je Nejvyšší Osobnost Božství a Jeho bratři Bharata, Lakṣmaṇa a Śatrughna jsou Jeho úplné expanze. Všichni čtyři bratři patří do kategorie viṣṇu-tattva a v žádném případě to nejsou obyčejné lidské bytosti. Existuje mnoho bezohledných a nevědomých komentátorů Rāmāyaṇy, kteří představují mladší bratry Pána Rāmacandry jako obyčejné živé bytosti. Zde ve Śrīmad-Bhāgavatamu, což je nejautentičtější písmo, vysvětlující vědu o Bohu, se však jasně říká, že Jeho bratři byli Jeho úplné expanze. Pán Rāmacandra je původně inkarnací Vāsudeva, Lakṣmaṇa je inkarnací Saṅkarṣaṇa, Bharata je inkarnací Pradyumny a Śatrughna je inkarnací Aniruddhy, což jsou expanze Osobnosti Božství. Lakṣmījī Sītā je vnitřní energií Pána a není ani obyčejnou ženou, ani inkarnací vnější energie Durgy. Durgā je vnější energií Pána a je ve styku s Pánem Śivou.
Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (4.7), Pán přichází tehdy, když se vyskytnou nesrovnalosti ve vykonávání skutečného náboženství. Pán Rāmacandra se zjevil také za takových podmínek, doprovázen Svými bratry, kteří jsou expanzemi Pánovy vnitřní energie, a Lakṣmījī Sītādevī.
Otec Śrī Rāmacandry Mahārāja Daśaratha Mu nařídil, aby odešel z domova a žil v lesích v těžkých podmínkách, a Rāmacandra jako ideální syn Svého otce jeho žádost vyplnil, třebaže měl být právě vyhlášen králem Ayodhyi. Jeden z Jeho mladších bratrů, Lakṣmaṇajī, si přál odejít s Ním a totéž chtěla i Jeho věčná manželka Sītājī. Pán oběma vyhověl a všichni společně odešli na čtrnáct let do lesa Daṇḍakāraṇya. Během jejich pobytu v lese Rāvaṇa unesl Pánovu manželku Sītu a následující spor mezi Rāmacandrou a Rāvanou skončil tím, že velice mocný Rāvaṇa byl i s celým svým královstvím a rodinou zničen.
Sītā je Lakṣmījī neboli bohyně štěstí, ale za žádných okolností není určena k požitku nějaké živé bytosti. Je určena k tomu, aby ji živá bytost uctívala společně s jejím manželem, Śrī Rāmacandrou. Materialistický člověk jako Rāvaṇa však tuto velkou pravdu nechápe a chce naopak vyrvat Sītu z Rāmovy péče, a tak na sebe přivolává velké utrpení. Materialisté, kteří touží po bohatství a hmotné prosperitě, se mohou z Rāmāyaṇy poučit o tom, že vykořisťování přírody neboli energie Pána bez uznání svrchovanosti Nejvyššího Pána je politikou Rāvaṇy. Rāvaṇa byl hmotně velice pokročilý a dokázal celou Laṅku, celé své království, proměnit v čisté zlato neboli zemi plnou blahobytu a bohatství. Jelikož však neuznával svrchovanost Pána Rāmacandry a provokativně Ho vyzval tím, že ukradl Jeho manželku Sītu, byl zabit a všechno jeho bohatství a moc byly zničeny.
Śrī Rāmacandra je úplná inkarnace Pána, obdařená v plné míře šesti vznešenými vlastnostmi, a v tomto verši je proto označen slovem kaleśaḥ neboli Pán všeho bohatství.