SLOKA 33
evaṁ-vidhair aho-rātraiḥ
kāla-gatyopalakṣitaiḥ
apakṣitam ivāsyāpi
paramāyur vayaḥ-śatam
evam—takto; vidhaiḥ—procesem; ahaḥ—dny; rātraiḥ—nocemi; kāla-gatyā—pokrok času; upalakṣitaiḥ—těmito příznaky; apakṣitam—zkrácený; iva—jako; asya—jeho; api—i když; parama-āyuḥ—délka života; vayaḥ—roky; śatam—sto.
Délka života se krátí každé živé bytosti, včetně Pána Brahmy. Každý žije pouze sto let příslušného času na různých planetách.
Každá živá bytost žije sto let příslušného času na různých planetách. Těchto sto let života není vždy stejných. Nejdéle trvá sto let Brahmy, ale i když je Brahmův život velice dlouhý, i on časem vyprší. Brahmā se také bojí smrti, a proto oddaně slouží Pánu, aby se osvobodil ze zajetí iluzorní energie. Zvířata samozřejmě necítí žádnou zodpovědnost, ale i lidé, kteří již vyvinuli pocit zodpovědnosti, marní svůj drahocenný čas a žijí vesele beze strachu z blížící se smrti, aniž by se věnovali oddané službě Pánu. To je šílenství lidské společnosti. Blázen žije nezodpovědným životem. Stejně tak člověk, jenž před svojí smrtí nevyvine dostatečnou zodpovědnost, není o nic lepší než blázen, který si chce šťastně užívat hmotného života a nestará se o budoucnost. Každý člověk se musí zodpovědně připravovat na příští život, i kdyby žil dlouho jako Brahmā, nejvyšší ze všech živých tvorů ve vesmíru.