KAPITOLA JEDENÁCTÁ

SLOKA 1: Konečná částečka hmotného projevu, která je nedělitelná a sama nevytváří žádné tělo, se nazývá atom. Existuje vždy jako neviditelná identita, i po zničení všech podob. Hmotné tělo je pouze kombinací těchto atomů, ale obyčejní lidé si ho vykládají špatným způsobem.

SLOKA 2: Atomy jsou konečným stavem projeveného vesmíru. Ve svých původních podobách, kdy netvoří žádná těla, se nazývají “neomezená jednota”. Existují různé druhy těl s hmotnou podobou, ale samotné atomy tvoří celý projev.

SLOKA 3: Čas můžeme odhadovat měřením pohybu různých kombinací atomů. Čas je energie všemocné Osobnosti Božství, Hariho, který ovládá všechny hmotné pohyby, přestože není v hmotném světě viditelný.

SLOKA 4: Atomový čas se měří podle toho, jak pokrývá určitý atomový prostor. Čas, který pokrývá neprojevený souhrn všech atomů, se nazývá “velký čas”.

SLOKA 5: Dílky hrubého času se vypočítávají následovně: dva atomy tvoří jeden dvojatom a tři dvojatomy tvoří jeden hexatom. Tento hexatom je vidět ve slunečním světle procházejícím otvory v okenní síti. Můžeme jasně vidět, že hexatom stoupá k nebi.

SLOKA 6: Časový interval potřebný ke spojení tří trasareṇu se nazývá truṭi a sto intervalů truṭi tvoří jednu vedhu. Tři vedhy tvoří jednu lavu.

SLOKA 7: Délka trvání tří lav se rovná jedné nimeṣe, spojení tří nimeṣ tvoří jednu kṣaṇu, pět kṣaṇ spolu tvoří jednu kāṣṭhu a patnáct kāṣṭh představuje jednu laghu.

SLOKA 8: Patnáct laghu tvoří jednu nāḍiku, která se také nazývá daṇḍa. Dvě daṇḍy tvoří jednu muhūrtu a šest nebo sedm daṇḍ tvoří čtvrtinu dne či noci podle lidských počtů.

SLOKA 9: Zařízení pro měření délky jedné nāḍiky neboli daṇḍy lze připravit z měděné nádoby vážící šest pala (0,434 kg), do které je vyvrtán otvor se zlatou sondou vážící čtyři māṣi a dlouhou čtyři prsty. Když se tato nádoba položí na vodu, čas, který uplyne před tím, než ji voda pohltí, se rovná jedné daṇḍě.

SLOKA 10: Je vypočítáno, že během dne i noci lidské bytosti uplynou vždy čtyři prahary, které se také nazývají yāmy. Patnáct dní a nocí tvoří jednu pakṣu a v jednom měsíci se vystřídají dvě pakṣi, bílá a černá.

SLOKA 11: Dvě pakṣi tvoří jeden měsíc a tato doba představuje jeden úplný den a noc na planetách Pitā. Dva takové měsíce tvoří jedno roční období a šest měsíců je doba úplného přesunu slunce z jihu na sever.

SLOKA 12: Dva sluneční přesuny tvoří jeden den a noc polobohů a pro člověka tento den a noc znamenají jeden úplný kalendářní rok. Lidský život je dlouhý sto let.

SLOKA 13: Vlivné hvězdy, planety, svítící tělesa a atomy po celém vesmíru obíhají po svých příslušných oběžných drahách pod řízením Nejvyššího, Jehož zastupuje věčný kāla.

SLOKA 14:
Existuje pět různých jmen pro dráhy Slunce, Měsíce, hvězd a svítících těles po nebi a každá z nich má svoji saṁvatsaru.
 

SLOKA 15: Ó Viduro, Slunce svým neomezeným teplem a světlem oživuje všechny živé bytosti. Zkracuje délku jejich života, aby je osvobodilo z iluze hmotné připoutanosti, a rozšiřuje cestu pro povýšení do nebeského království. Po nebi se pohybuje velkou rychlostí a každý by ho měl vždy jednou za pět let uctít všemi předměty pro uctívání.

SLOKA 16: Vidura řekl: Nyní znám délku života obyvatel planet Pitā a nebeských planet, jakož i lidí. Pouč mě laskavě ještě o délce života těch velice učených živých bytostí, které přežívají konec kalpy.

SLOKA 17: Ó duchovně mocný mudrci, znáš chod věčného času, který je vládnoucí podobou Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož jsi seberealizovaný, jsi schopen vidět vše svým mystickým pohledem.

SLOKA 18: Maitreya řekl: Ó Viduro, čtyři věky (yugy) se nazývají Satya, Tretā, Dvāpara a Kali. Všechny dohromady trvají stejně dlouho jako dvanáct tisíc let polobohů.

SLOKA 19: Věk Satya trvá 4800 let polobohů, věk Tretā trvá 3600 let polobohů, věk Dvāpara trvá 2400 let a věk Kali 1200 let polobohů.

SLOKA 20: Přechodná období před a po každém věku, která podle výše uvedených počtů trvají několik set let, nazývají zkušení astronomové yuga-sandhyi neboli spojení dvou věků. Během těchto období se vykonávají všechny náboženské činnosti.

SLOKA 21: Ó Viduro, ve věku Satya lidstvo řádně dodržovalo všechny náboženské zásady, ale v dalších věcích postupně ubývalo vždy o jednu složku náboženství a úměrně tomu vzrůstala bezbožnost.

SLOKA 22: Vně tří planetárních systémů (Svarga, Martya a Pātāla) tvoří čtyři yugy vynásobené tisícem jeden den na planetě Brahmy. Stejné období tvoří noc Brahmy, ve které stvořitel vesmíru spí.

SLOKA 23: Po skončení Brahmovy noci znovu začíná během Brahmova dne tvoření tří světů, které existují po dobu života čtrnácti po sobě jdoucích Manuů, praotců lidstva.

SLOKA 24: Každý Manu užívá života o něco déle než trvá sedmdesát jedna cyklů čtyř věků.

SLOKA 25: Po smrti každého Manua přichází na řadu další Manu se svými potomky, kteří vládnou různým planetám, ale sedm slavných mudrců a všichni polobozi, jako je Indra, a jejich následovníci, příkladně Gandharvové, se zjevují současně s Manuem.

SLOKA 26: Ve stvoření během Brahmova dne opakovaně vznikají tři planetární systémy — Svarga, Martya a Pātāla. Jejich obyvatelé — nižší zvířata, lidské bytosti, polobozi a Pitové — se objevují a mizí podle svých plodonosných činností.

SLOKA 27: Při každém střídání Manua se zjevuje Nejvyšší Osobnost Božství projevením Své vnitřní energie v různých inkarnacích, jako je Manu a další. Tak Pán udržuje vesmír Svojí zjevenou silou.

SLOKA 28: Na konci dne pod vlivem bezvýznamné části kvality temna splývá mocný vesmírný projev s noční tmou. Nespočetně mnoho živých bytostí zůstává pod vlivem věčného času ponořeno do tohoto zpustošení a všude je ticho.

SLOKA 29: Když nastane Brahmova noc, všechny tři světy jsou neviditelné a slunce a měsíc nesvítí, stejně jako během obyčejné noci.

SLOKA 30: Zpustošení způsobuje oheň vycházející z úst Saṅkarṣaṇa, a velcí mudrci, jako je Bhṛgu a další obyvatelé Maharloky, se proto přemisťují na Janaloku, neboť nemohou snést žár planoucího ohně, který řádí ve třech světech pod nimi.

SLOKA 31: Na začátku zpustošení přetečou všechna moře a velice prudce vanou hurikány. Vzedmou se divoké mořské vlny a všechny tři světy jsou ihned zaplaveny vodou.

SLOKA 32: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, uléhá se zavřenýma očima na lože z Ananty na vodě a obyvatelé planet Janaloky Mu se sepjatýma rukama skládají oslavné modlitby.

SLOKA 33: Délka života se krátí každé živé bytosti, včetně Pána Brahmy. Každý žije pouze sto let příslušného času na různých planetách.

SLOKA 34: Sto let Brahmova života se dělí na dvě části, první a druhou polovinu. První polovina již uplynula a druhá nyní probíhá.

SLOKA 35: První polovina Brahmova života začala věkem zvaným Brāhma-kalpa, ve kterém se Pán Brahmā zjevil. Zároveň s Brahmou se zrodily Vedy.

SLOKA 36: Věk, který následoval po prvním věku Brāhma, se nazývá Pādma-kalpa, neboť během něho z jezera v pupku Osobnosti Božství Hariho vyrostl vesmírný lotosový květ.

SLOKA 37: Ó potomku Bharaty, první věk ve druhé polovině života Brahmy je také známý jako věk Vārāha, protože se v něm Nejvyšší Pán zjevil v inkarnaci kance.

SLOKA 38: Je vypočítáno, že délka dvou výše zmíněných polovin Brahmova života se rovná jedné nimeṣe (méně než sekundě) Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který je neměnný a neomezený a je příčinou všech příčin celého vesmíru.

SLOKA 39: Věčný čas vládne na různých úrovních — od atomu až po dvě superdlouhé poloviny Brahmova života — ale přesto podléhá vládě Nejvyššího. Čas může ovládat pouze ty, kteří mají tělesné vědomí, i když pobývají na Satyaloce nebo na jiných vyšších planetách vesmíru.

SLOKA 40: Tento hmotný, smysly vnímatelný svět se rozpíná do průměru šesti miliard kilometrů a je tvořen kombinací osmi hmotných prvků přeměněných do dalších šestnácti kategorií, které se nacházejí uvnitř a vně vesmíru. Jsou uspořádané následujícím způsobem.

SLOKA 41: Každý obal z prvků pokrývajících vesmíry je vždy desetkrát tlustší než předcházející a všechny vesmíry, tvořící jeden shluk, vypadají jako atomy ve velkém seskupení.

SLOKA 42: Proto je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je příčina všech příčin. Duchovní sídlo Viṣṇua je nepochybně věčné a je také sídlem Mahā-Viṣṇua, původce všech projevů.